středa 10. srpna 2016

Amnézie

Amnézie je třetí kniha Michaela Robothama v pořadí a ač byla jiná, taky dobrý. Byla jiná, protože se vydáte do nitra rozpolcené duše zkrachovalého policajta, o kterém budete chvíli přemýšlet, jestli je vám sympatický nebo naopak. Mi byl-asi mám vrozenou vadu si zamilovat vyděděnce společnosti :)
Postřelený, na pokraji smrti, Vincent musí dát dohromady celý příběh, aby zjistil, co se mu vlastně stalo. Chytá se stébel vzpomínek a stránky jeho paměti se začínají plnit.

Malá Mickey je pohřešovaná a i když za její domnělou vraždu je odsouzen jistý sexuální deviant, nic není tak, jak vypadá. Vincent na své cestě za pravdou nechává za sebou spoušť, která má pro leckoho fatální následky. Ale je neúprosný a spolu se svým přítelem psychologem (mimochodem, v mých představách je Joe O’Loughlin, postižený Parkinsonovou chorobou, dost sexy chlapík) dává dohromady neuvěřitelný případ. Najednou zjišťuje, že ve hře je žádost o výkupné, které přichází po třech letech od jejího zmizení. Že by přece jen šlo o víc? Že by Mickey stále žila? Světélko naděje je silnější a jasnější. Nebo že by vše bylo přece jen jinak?
Knih má spád jako málokterá, napětí, zvraty, nečekaná odhalení-to je vše, co má správný krimi román mít.

Žádné komentáře:

Okomentovat