čtvrtek 29. prosince 2016

Norma

Tato kniha je něco naprosto jiného, než jsem dosud četla a co jsem čekala. V anotaci se slibuje, že je to thriller, ale to pro mě opravdu není. Je to psychologická sonda do duše rozpolcené, ustrašené dívky a samotné jádro příběhu je tak neskutečné, že se až děsím, zda to může být pravda.

Celý děj se točí kolem jednoho jediného tématu a tím jsou vlasy. Ano, lidské vlasy. Zvláštní, viďte. Vlasy, jako prostředek moci a důvod k vraždě. 
Hned v úvodu se ocitneme na pohřbu Anity, pracující ve vyhlášeném kadeřnictví. Svůj život ukončila skokem pod vlakovou soupravu metra a po sobě zanechala dospělou dceru Normu Ross a spoustu otázek, na které se jen těžko hledají odpovědi, pokud neznáme Anitinu minulost. 
Normu kontaktuje jakýsi tajemný muž, jménem  Max Lambert, ale jakou roli hrál v matčině životě, Norma netuší. Tedy zatím, neboť vše souvisí se vším. 
Lambert jako bývalý manžel Anitiny kamarádky Heleny, Lambert jako majitel kadeřnictví, Lambert, jako velmi mocný a nebezpečný muž.
V příběhu figuruje okruh lidí, kteří hledají jakousi nahrávku, kterou Anita pořídila a zdá se, že je čímsi nebezpečná. A ano, opět jde o vlasy, dovážené z Ukrajiny od ukrajinských žen. Byznys, který není tak nevinný, jak by se mohlo zdát. 
Norma, ztracená bez své matky, na níž byla zcela závislá, se opatrně vydává po stopách, ale cesta to bude dlouhá a plná nástrah a nebezpečí. Neboť se zdá, že by snad mohlo jít ještě o něco víc.

Finsko-estonská autorka Sofi Oksanen má rozhodně velký potenciál. Za svou knihu Očista získala hned několik literárních cen. 
Ovšem Norma, dle mého,  takového věhlasu nedosáhne. Chvílemi se v příběhu prostě ztrácíte a vracíte se o pár stránek zpět, aby jste se ujistili, že jste vše pochopili správně. Některé pasáže se mohou zdát zmatené a přeskakují z místa na místa, z vypravěče na vypravěče.
Na čtení si musíte vytvořit klid, aby jste se mohli soustředit, jinak se může stát, že vám spousta faktů unikne. Přesto jsem ráda, že jsem knihu dočetla do posledních řádků, přestože byla jiná. A docela určitě si jednou přečtu i  předchozí díla autorky.

Za recenzní výtisk děkuji Knihám Dobrovský.

Kniha:     Norma
Autor:     Sofi Oksanen
Vydal:     Odeon
V roce:     2016
Stran:      328


středa 28. prosince 2016

Jančin Knižíšek


Je čas, podělit se s vámi o mého úžasného Ježíška-Knižíška 😉

Letos jsem musela být strašně hodná, protože devět knih jsem ještě nikdy nedostala.

A možná vám tím i rozlousknu dilema, co si koupit v povánočních výprodejích 😃


Tuhle jsem musela mít, protože Karin Slaughter je prostě dokonalá autorka velmi povedených krimi! Mám přečteno vše a vždy netrpělivě čekám na každou její novou knihu.

V Atlantě je v opuštěném skladišti nalezena mrtvola bývalého policisty. Od okamžiku, kdy se do případu zapojí Georgijský úřad pro vyšetřování, zvláštní agent Will Trent tuší, že ho čeká nejtěžší pátrání v kariéře.
Sára Lintonová – soudní lékařka a Willova milenka – zjišťuje, že krev na místě činu nepatří jen mrtvému policistovi, ale že je tu ještě jedna oběť. Žena, která zmizela… a která pravděpodobně zemře, pokud se ji nepodaří co nejrychleji najít. Proč byl bývalý policista zavražděn? A jak souvisí jeho smrt s majitelem skladiště, kterým je slavný a bohatý sportovec s vazbami na místní smetánku a politické kruhy? 
To nejhorší zjištění však agenta Willa Trenta teprve čeká. Odhalení souvislosti případu s jeho problematickou minulostí a následující události obrátí život naruby nejen Willovi, ale i všem v jeho okolí: těm, které miluje… i těm, které pronásleduje.


Tohle není zrovna novinka, ale čekala na mě až na Vánoce. A prý je vážně dobrá!

Poutavý román, inspirovaný skutečnými událostmi, o lidské schopnosti ubližovat – a milovat. Roku 1919 byla tehdy čtyřletá Rachel Rabinowitzová umístěna do židovského sirotčince pro nejmenší děti, v němž doktorka Solomonová prováděla experimenty na jeho chovancích. Doktorka Solomonová podrobila Rachel experimentální léčbě ozařováním rentgenovými paprsky. Díky ní si lékařka vysloužila odbornou reputaci, ale současně vystavila riziku zdraví holčičky. Nyní, v roce 1954, je Rachel zdravotní sestrou v domově pro židovské seniory, kam přichází již zestárlá doktorka Solomonová a stává se její pacientkou. Rachel si uvědomuje, jakou moc má nad nyní nemohoucí lékařkou, a podrobuje ji vlastnímu nebezpečnému experimentu. A dříve než skončí jedna noční služba, bude Rachel postavena před volbu mezi odpuštěním a pomstou..


Na tuhle jsem opravdu zvědavá. Ne každému se líbí, ale má i kladně recenze, takže pod stromečkem nemohla chybět.

Obyčejný život obyčejné rodiny Barrettových z provinčního prostředí Nové Anglie se rozpadne poté, co jejich čtrnáctiletá dcera Marjorie začne mít noční můry, vyprávět úděsné příběhy, chovat se nepřístojně. Lékaři jí nedokážou pomoci, její otec se proto obrátí na místního kněze. Ten dojde přesvědčení, že Marjorie posedl ďábel, a navrhne provést jeho vymítání. Lákavé téma přitáhne pozornost televize – a Barrettovi uvítají možnost přivydělat si na péči o dceru tím, že do svého soukromí vpustí všudypřítomné kamery. Když však události přerostou v tragédii, reality show rázem vyvolá skandál. 
Patnáct let poté osloví Marjoriinu sestru Merry spisovatelka, která chce vydat knihu o případu jejich rodiny. A Merry začne vzpomínat… Co když bylo tenkrát všechno naopak?


Po téhle jsem pokukovala dlouho a navzdory ne příliš kladnému hodnocení na DK, já se na čtení rozhodně těším.

Carmel Wakefordová se ztratí své matce na místní dětské slavnosti. Najde ji muž, který o sobě tvrdí, že je její dědeček, jenž se s rodinou v minulosti přestal stýkat.
Tvrdí, že její matka měla nehodu a že Carmel s ním nyní bude muset žít. Když se pak z několika dnů života v nové rodině stávají celé týdny, Carmel zjišťuje, že tento muž věří, že má jakýsi zvláštní dar.
A zatímco se matka zoufale snaží najít svou dceru, Carmel se vydává na neobvyklou pouť – během, níž je nucena položit si otázku, kdo je, a kým by se mohla stát.


Nádherné překvapení od Rebelky, kamarádky, která ví, co ráda čtu 😊 Ještě jednou děkuji, Renatko!

Z minulosti lze vylovit stejně tak bolest, jako i vzácný poklad…
Přelom jara a léta 1978. Strojní inženýr Henri Poincaré tvrdě pracoval na přípravách k vylovení a záchraně lodního vraku údajně plného zlata, který ztroskotal u nizozemského pobřeží. Před zahájením potápěčských prací si bere vzácnou dovolenou a odjíždí na výlet k Waddenzee, rozlehlým pobřežním písčitým mělčinám. Průvodcem je mu bystrá, schopná a atraktivní Liesel Krausová, která spolu se svým bratrem zdědila rodinný podnik, jež v minulosti vyráběl ocel pro Třetí říši.
Krausovy ocelárny jsou zdrojem obrovského bohatství, snadno svádějícího ke korupci. Čím víc se rozvíjí milostný vztah Henriho s Liesel, tím víc se Poincaré nechává vtáhnout mezi německé přátele sourozenců Krausových, kteří se netají svou nacistickou minulostí. Poincaré se zmítá mezi láskou k Liesel a svým svědomím. Až smrtelná hrozba jej donutí ujmout se vyšetřování, do kterého se nikomu kromě Interpolu nechce.




Tuhle jsem už začala číst a s čistým svědomím můžu říct - JO! To je přesně ono! Milovníci Barbary Erskinové musí zatleskat, zatím se jí velmi podobá.

Tajuplná mohyla, opuštěná ruina a skryté rodinné tajemství.
Iris dlouho čekala, že se bude moci osvědčit jako archeoložka, až konečně dostala příležitost. Má dohlížet na odkrývání anglosaské mohyly. Drsná krajina Suffolku ji fascinuje stejně jako ruina panského domu u ústí řeky. Proč jeho obyvatelé Hengist Hall opustili? V jedné zprávě o dávné vraždě najde jméno domu, při svém pátrání však narazí na zeď mlčení. Teprve její kolega Caleb jí pomůže přiblížit se pravdě. A ta má větší spojitost s její rodinou, než by Iris považovala za možné..


Kdo četl od této autorky Němý křik, tahle mu v knihovničce rozhodně nesmí chybět. Stejně jako mi.

Inspektorku Kim Stoneovou a její vyšetřovací tým povolají k nálezu zmrzačeného, ubodaného těla – oběť je však zároveň i zločincem, pachatelem brutálního znásilnění. Že by vzal někdo spravedlnost do svých rukou? Kim současně pátrá po skupině pedofilů, brzy však začne být jasné, že se stala sama terčem nebezpečné osoby. Ta zná každou její slabinu. A rozhodla se vyzkoušet na Kim vlastní zvrácený experiment. Kim ví, že každý další krok může být smrtící. A tentokrát – je to osobní.
Ďábelské hry, druhý román Angely Marsonsové, jednoznačně potvrzuje, že jeho autorka (debutující v roce 2015 knihou Němý křik) je vycházející mezinárodní hvězdou žánru krimi. 


Lahůdka z mého oblíbeného nakladatelství. Od autorky jsem četla už dvě knihy a myslím, že tahle bude stejně výborná.

Když jde o sérii vražd, kdo by věřil jedenáctiletému klukovi?
Ví to každý, ví to tedy i jedenáctiletý Barney: momentálně nejobávanější londýnský vrah brzy udeří znovu. Obětí bude další chlapec přibližně v jeho věku. Bezkrevné tělo bude nalezeno na břehu Temže. Vyšetřovatelé se nebudou mít čeho chytit, protože nenaleznou žádné stopy. Ze stejného důvodu nedokážou ani vydedukovat, kdy vrah udeří zas.
Barney je těmi vraždami posedlý. Kromě toho má ale další děsivé tajemství, které mu nedá spát. Dost na jednoho jedenáctiletého kluka... A tak se svěří sousedce Lacey Flintové, která se zotavuje z traumatického zážitku předchozího případu.
Lacey nemá jediný rozumný důvod, proč do tohoto případu strkat nos. Zároveň ale nemá ani nejmenší šanci na to, aby dokázala zůstat stranou. Čas běží až příliš rychle, vrahova brutalita se stupňuje a Lacey s Barneym vědí, že stačí tak hrozivě málo, aby z toho všeho nevyšli živí..


A tato poslední na mě čekala jako výhra v naší knihovně za Vánoční kvíz. Za téměř dvacet let jsem tam vyhrála jen hrníček, takže jsem byla i dojatá 😊 Putovala pod stromeček právem.

Horké léto, dovolená právě začala, dvěma francouzským policistům však běhá mráz po zádech. A rozhodně není žádným příjemným osvěžením. 
Lucii Henebelleové, poručici z Lille, uprostřed noci zavolá jeden z jejích přátel. Prosí ji o pomoc, protože oslepl poté, co se podíval na anonymní krátký film z padesátých let, na který náhodně natrefil v pozůstalosti fanatického sběratele filmů. 
Komisař Franck Shark z Nanterre se zdvihne od svého stolu, za kterým vytváří psychologické profily vrahů, aby šel na sever Francie prozkoumat pět zmrzačených těl, které našli bagry stavební společnosti. Mrtvoly nelze identifikovat, nejenže nemají ruce, sadistický vrah jim vyloupl oči a ukradl mozky. 
Vyšetřování Lucie Hebelleové a komisaře Sharka spojí záhadný "syndrom E". Při pátrání po jeho původu, projevech a následcích se francouzští policisté dostanou do výzkumné laboratoře neuromarketingu v Belgii, setkají se tváří v tvář s káhirskou chudobou a touhou žít co nejdůstojněji, jakož i s temnou minulostí kanadského sociálního systému.


Doufám, že jste si užili Vánoce stejně jako já! Obklopeni láskou své rodiny a s úsměvem. A snad vám k těm úsměvům pomohly i nějaké knížky pod stromečkem 😉


pátek 23. prosince 2016

Tajemství z dalekého Ruska

Nikdy bych nevěřila, že zločin kvůli starému ruskému receptu je možný. Ale kdo ví, lidé umírají i pro mnohem méně, tak proč ne kvůli staré kuchařce....Stará legenda, rod Stroganovů a tajemná Rus, to je příslib dobrého příběhu.

Československo, 1936

U jídelního stolu stojí krásná Paraskěva Bělkinová a chystá oběd pro svého manžela, tak jako každý den. Její dva synové spí a ona si dává záležet, aby bylo vše dokonalé. Květiny ve váze, bílý ubrus. Při čekání otevře receptář v sarafínové vazbě a už přemýšlí, co bude vařit zítra. Čekání je nezvykle dlouhé, Boris nejde a od sousedů slyší tajný šepot, že manžel je jí snad nevěrný. Nevěřícně ho jde hledat a v domku geodetů ho nachází v kompromitující situaci se sličnou kolegyní. Nevěru na můj vkus vyřeší až příliš radikálně. Vběhne do domu, ze stolu strhne ubrus a oběsí se. Na místě, ve vteřině. Za ní zůstávají její synové a zhrzený manžel, do smrti si vyčítající její smrt. A taky starý receptář psaný staroruštinou.

Současnost

V měsíčníku gurmánského časopisu Labužník pracuje Taťána, zvaná Táťa, jako redaktorka a tak trochu potrhlá slečna, která má ve zvyku všemu přijít na kloub a do všeho strkat nos. Když ji kamarádka Bibiana požádá, aby ji zastoupila při rozloučení s jejím zavražděným, údajným milencem Karlem Žamberským, sice zaváhá, ale zvědavost je silnější. A netuší, do jakého nebezpečí se tímto rozhodnutím, zamotá. Rodina Žamberských je po generace plná úspěšných a vlivných podnikatelů, napojená na starý rod Stroganovů. Mimo jiné vlastní restauraci " Červený safián", vyhlášenou tradičním ruským pokrmem - hovězí Stroganov. Tohle ale rozhodně není jediná vražda. Zanedlouho umírá i papá Žamberský, nejstarší člen klanu a příběh se zamotává, zvlášť, když Taťána je vrahem také přepadena. Vrahem, který opakuje jen jednu větu.  "Kde je Féja?" Táti se dostává do rukou velmi stará kuchařka, která evidentně ukrývá cosi tajného, protože lidé kolem ní lžou a někteří se neštítí ničeho. A slovo Féja je v ní mnohokrát opakováno, jen se zdá, že nikdo nemá tušení, o čem je řeč. Krom zasvěcených a těch, kdo znají starou legendu o knížeti Petrovi a jeho lásce k mladé, ale neurozené Fevronii. 
Postupně se odkrývá tajemství staré celá staletí, tajemný recept, kvůli kterému se někdo neštítí vraždit. Ale opravdu je tak vzácný, že kvůli němu musí umírat lidé? A opravdu je pro něj kdosi ochoten dát v sázku vše? A co s tím vším má společného nevinná figurka zvaná Matrjoška?


S autorkou jsem se setkala už po druhé a opět to byla knížka docela čtivá. Žádný thriller, žádné drama, jen plynule jdoucí, jemné krimi. Docela se jí podařilo mě zmást, protože pachatele jsem neodhadla ani v půlce knihy. Velmi poutavé jsou pasáže, kdy se vrací ke starým dobám bolševismu, praktikám STB a legendami opředené Rusi. A rozhodně se mi chvílemi u čtení sbíhaly sliny. Hovězí Stroganov jsem nikdy nejedla, ale mám ho v plánu. A uvidíte, že i vy, po dočtení, na něj dostanete chuť.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství MOBA.


Autor:   Naďa Horáková
Vydal:  MOBA
V roce:  2016
Stran:   288


středa 21. prosince 2016

Krásné svátky...

 
 

Přejeme všem příznivcům našeho blogu Knihy na cestách nádherné Vánoce, splněná přání pod stromečkem a šťastný nový rok 2017.  Děkujeme vám všem, bez vás bychom nebyly :) Vaše Jani a Veru
 



 

pondělí 19. prosince 2016

POPPY DAY


„Strhující román o velké ztrátě a ještě větší odvaze.“

 

Poppy Day byla šťastná. Žila si svůj obyčejný život, pracovala jako kadeřnice, vzala si svou dětskou lásku Martina a nic jí nechybělo. Manžel je chtěl ale finančně zabezpečit, aby mohli založit rodinu a nežít na pomezí chudoby. Narukoval do armády a odjel do války. Do nebezpečného Afghánistánu. Poppy počítala dny a čekala. Jednoho dne jí zaklepali na dveře dva vojáci a převrátili jí život naruby. Martin byl zajat a byl držen jako rukojmí jednou teroristickou skupinou.

„Martin na něj zkoušel zavolat, ale žádná slova v odpověď nepřišla. Aaron byl také na kolenou, menší z jeho únosců ho pevně držel za ruce. Martin si vzpomněl na Aaronova syna Joela a na obrázek, který pro svého tátu nakreslil a který dorazil ranní poštou jen o několik hodin dříve. Mezitím, co Martin přemýšlel o tom nebohém dítěti, vytáhl ten druhý, vyšší z únosců, který držel Aarona za vlasy, nůž a podřízl mu krk…“

Dny plynou a armáda pro jeho osvobození nic moc nedělá. To se Poppy samozřejmě nelíbí a rozhodne se jednat. Sama odjede do cizí země a usiluje o záchranu milovaného muže. Ale netuší, co vše ji jeho záchrana může stát…

„Co tady vlastně dělala? Měla být ve svém bytě ve Walthamstow, stříhat vlasy v Christinině salonu a navštěvovat babičku. Místo toho ležela ve stanu na armádní základně v Afghánistánu, předstírajíc, že je dánská novinářka. Bylo to tak bizarní, až jí to skoro přišlo vtipné.“

Poppy Day je prostě skvělá. Ona je anděl a neohrožená Lara Croft v jednom. Když mi kniha dorazila, já si v ní začala jen listovat, došla jsem na první stránky a okamžitě měla husí kůži. Jména všech členů britské armády, kteří přišli v Afghánistánu o život. Pročítám jména, vidím jejich věk a do očí se mi hrnou slzy. Šest stránek psaných titěrným písmem, plných jmen obětí, kterým je kniha věnována. Už jen tento začátek je opravdu silný zážitek.

Kapitoly se střídají z pohledu Poppy a zajatého Martina v Afghánistánu. Jeho pocity, když má několik dní přes hlavu starý špinavý pytel, ruce a nohy svázané, jsou opravdu nepopsatelné. Dozvíme se, co vše se člověku v této situaci honí hlavou.

Možná je v knize až moc popisováno okolí a lidé, se kterými se Poppy setkala. Přece jenom nás moc nezajímá, jak velký má ministr zahraničních věcí stůl ve své kanceláři, nebo že je hubený, ale přesto mu ze saka leze pupek. Ale ani toto nijak neubírá na kvalitě knihy a jejím fascinujícím příběhu. Hltala jsem ho stránku po stránce. Toto téma mě velice zajímá, ale přesto jsem o něm nikdy žádnou knihu nečetla. O válce v Afghánistánu sledujeme s manželem hlavně filmy. Tato kniha je každopádně skvělá a mohu říct, že jí vřele doporučuji.
 
Ke konci jsem se dokonce i nasmála, když Poppy líčila majorovi Helmovi, jak se vlastně do Afghánistánu dostala bez peněz, pasu a letenky. Ale vzápětí mě hned naštvalo, jak si britská armáda chtěla přivlastnit Poppyiny zásluhy za vše, co pro záchranu muže udělala. Jen proto, aby si armáda nezkazila pověst a reputaci.
Příběh je plný emocí, naděje, odvahy a nekonečné lásky. Lásky tak hluboké, že odolává strachu ze smrti, bolesti, terorismu a všem hrůzám, které válka v Afghánistánu přináší.
Závěr knihy je tak nečekaný, že jsem četla s otevřenou pusou, s dlaní přes rty. Fascinovaná, překvapená, po tvářích mi tekly slzy a já nemohla uvěřit. Svět je tak krutý. Neskutečně krutý. Ale my v něm musíme žít a nikdy nevíme, co se stane za měsíc, zítra nebo za hodinu. Zbývá nám jenom věřit, že máme také svého strážného anděla, jakým je třeba Poppy Day.
Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství OMEGA.
Knihu koupíte zde.
 
*Veru
 

 

Knižní výzva 2017

Tak jsme se s Veru rozhodly připojit ke Knižní výzvě pro rok 2017.
Výzvu pořádá blog Svět nadpřirozena a připojit se můžou samozřejmě všichni ☺ 

Troufnete si odhadnout, kolik knih dokážete přečíst za rok?
Jani si letos dala 90 a chybí jí ještě 3, takže pokud nebude spát, jíst, stihne to 😃

Veru si dala 40 a s přehledem to zvládla už v září ☺

Takže letos je to trochu jinak.

Jani:


Veru:


Startujeme 1 ledna 2017 ☺


čtvrtek 15. prosince 2016

Recenzáček z MOBY


Právě mi dorazil tento krásný recenzák z nakladatelství Moba. Zaujal mě hned anotací, má nádhernou obálku a je to opravdu bichlička :-)
 
Poslední pramen - Kerstin Ekman
 
Do životů lidí ve vesnici Černá Voda zasáhne válka. Myrten, dcera Hillevi Halvarssonové, je už dospělá. Do Stockholmu odjíždí s tajemstvím, o němž neví ani Kristin. Její milovaná nevlastní sestra, která utrpěla během války velkou ztrátu, dokáže proniknout skrze zapomnění a spojuje minulost s přítomností. Stále k ní mluví zvuky a vůně hor, zná místa v lese, kde se ozývá dětský pláč. Z příběhu nemizí ani malíř Elis – nyní žije ve Švédsku a i on má své tajemství. Nikdo nezná jeho minulost ani to, odkud přišel.
Kerstin Ekmanová si při psaní tohoto románu vychutnávala práci s jazykem a dokázala ho použít geniálním způsobem. Román nelze označit jinými slovy než mistrovské dílo.
 
 



úterý 13. prosince 2016

Za tajemstvím rozpálenou Austrálií

Tahle knížka byla rozhodně naprosto odlišná, než jaké běžně čtu. Žádné drama, žádný krvák, jen láska, rodinné vztahy a tajemství. Ale vůbec nelituji, byla krásná.


Lucy, důstojnice Australských ozbrojených sil, se po dlouhých měsících vrací ze své mise v Afghánistánu a těší se na svatbu s milovaným Samem, novinářem a zpravodajem. Jaké je její překvapení, že zatímco ostatní vojáci se vítají se svými milými, na ni čeká na letišti jen matka. Sam nemá čas a Lucy tuší, že je za tím něco víc. Při večerní schůzce zjistí, že Sam jen nezvládá její roli v armádě. Ozve se jeho ješitné a sobecké ego a Lucy, s hrdostí sobě vlastní, vztah ukončí.
Zklamaná a zlomená se vrací do bytu ke své matce a mezi věcmi nachází plechovou krabičku se starými dopisy a fotografií krásné ženy. Vše napovídá tomu, že jde o její babičku George, která zemřela velmi dlouho před jejím narozením. Matky se zeptat nemůže a dědečkovi Harrymu se o minulosti příliš mluvit nechce. Navíc vztah matky a dědečka nikdy nebyl dokonalý, bylo mezi nimi příliš křivd a nevyřčených výčitek. Lucy cítí, že je ten správný čas vydat se do Anglie, rodiště její babičky a zjistit o ní víc. A kdo ví, co všechno ji na cestě potká.



Spolu s příběhem Lucy sledujeme i příběh mladé debutantky George a jejího vojáka, hrdiny z bitvy o Tobrúk. Zažijeme s nimi debutantský ples u samotné královny i začátek druhé světové války. Z naivní a veselé George se stává zamyšlená a uvědomělá pracovnice v logistice, sledující, jak její přátelé trpí pod tíhou války. Ale setkání s mladým Harrym jí vnese do života štěstí, lásku, ale i nebezpečné dobrodružství, kdy prchali před Japonci australskou buší.
Jak jinak by tento příběh mohl dopadnout, než láskou až navěky. Ale to navěky netrvalo zas tak dlouho, aby spolu George a Harry mohli zestárnout. Štastný život v australském vnitrozemí, na dobytkářské farmě Kalkadoon přetrhne její smrt a Harry s pětiletou dcerou Rosie zůstává sám. A učiní rozhodnutí, kterého už navždy bude litovat a je předzvěstí jejich vztahu.


Utajená léta spisovatelky Barbary Hannay bych si asi normálně nevšimla. Ale staré tajemství a pátrání po něm, to je téma, které prostě mám ráda. A docela ráda si odpočinu od krváků, kterých mám ve své knihovně víc než dost. Ale ani tak tohle není kniha jen pro slečinky. Pořádně se zapotíte v horké Austrálii, nebo při náletech v Londýně. Užijete si úžasné popisy drsného australského vnitrozemí, i deštivé Anglie.
A rozhodně se nebudete nudit. Můžete si vybrat, zda fandit drsnému vojákovi Harrymu a jeho křehké Georgianě, nebo důstojnici Lucy a jejímu nově se rodícímu vztahu s tajemným Nickem.
V březnu příštího roku vychází autorčina nová kniha, Návrat na Moonlight Plains, a rozhodně jsem si ji připsala na seznam. Co já vím, třeba mě zase popadne oddechová chvilka a zatoužím rozplést další tajemství.


Za recenzní knihu patří můj dík Dobrým knihám.

Kniha:   Utajená léta
Autor:    Barbara Hannay
Vydal:   Nakladatelství Baronet
V roce:  2016
Stran:   408

neděle 11. prosince 2016

Vánoční pohlazení, aneb knižní tipy, které vás nakazí vánoční atmosférou



Nastal vánoční čas a k němu patří pohoda, cukroví, pohádky, ale také dobré knihy. Já v tomto kouzelném období nejraději sáhnu po pohádkových příbězích nebo knihách, které se odehrávají o Vánocích. Už jsem jich pár za ta léta nashromáždila a právě o ty nejlepší z nich se s vámi chci podělit a představit vám je.

Mám tu jednu letošní novinku, kterou jsem právě přečetla – Vánoční zázrak. Pak starší knihu, kterou jsem objevila teprve nedávno – Kouzlo Vánoc. Dvě srdcovky, ke kterým se budu vždy ráda vracet – Sněží, sněží a Dárek z pravé lásky. A jako poslední tak trochu jinou vánoční knihu, která obsahuje hororové příběhy pro děti – Příšerné příběhy vánoční. Všechny mají úžasné obálky, třpytivé, s vločkami, zdobené i uvnitř. Člověku až oči přecházejí a stále se musí na tu krásu dívat anebo knihy (jako to dělám já) neustále hladit. No přesvědčte se na fotografiích sami. Nyní si je už pojďme postupně představit.
 

Vánoční zázrak je romantický vánoční příběh, určený především mladým a náctiletým, ale já si ho (i přes můj věk) moc užila. Moje romantická dušička si přišla na své a jen se třepotala blahem.
Pokračování článku si přečtěte na stránkách Venilafi magazínu :)


 
 

pátek 9. prosince 2016

Babičky čtou dětem

Tak došlo i na mě 😄 Ve svých skoro čtyřiceti letech jsem se stala babičkou a je to skvělé! Prcka si užívám na sto procent, hlavně když se rozhodne, že na mé čisté tričko vykoná svou potřebu 😄

V mé rodné vsi máme skvělou knihovnici, která je mimořádně akční. Teď je v kurzu akce s názvem Babičky čtou dětem. A co bych to byla za babču, kdybych se nezapojila 😉



Řeknu vám, že takhle nervózní jsem už dlouho nebyla! Ti špunti mě fakt dostali. Koukali na mě cože tam jako dělám, dvě holčičky se hihňaly a když jsem se na ně podívala, ztichly jako že nic 😄 Podezřívám je, že se smály mi.
Ale bylo to skvělé! Začala jsem číst, ti vrabčáčci docvrlikali a už jenom poslouchali. No, nikdo z nich neusnul, ale to jistě nebude barvou mého hlasu 😃
Je to super akce! Nejen, že se dostanete mezi lidi, kteří jsou podstatně mladší než vy, což je velmi příjemné! Ale hlavně máte prostě aspoň trochu dobrý pocit, že zvolníte, přestanete se aspoň na chviličku honit a spěchat a prostě jen děláte to, co vlastně máte nejraději. Prostě čtete a je jedno, že to jsou zrovna pohádky 😄



středa 7. prosince 2016

Persona non grata - Přeběhlík

Kalifornský detektiv Harry Bosch už vlastně ani tak detektivem není. 
Kvůli zdánlivé maličkosti je postaven mimo službu, souzen za porušení předpisů a rozhodne se prostě odejít s hlavou vztyčenou do výslužby. Proč taky ne, dvacet let ve službě, stovky vyřešených případů, na krku pubertální dcera Mandy a nakonec - typická mužská ješitnost. 
U odvolací komise ho zastupuje jeho bratranec Micky Haller, úřadující ze zadního sedadla svého Lincolnu. Velmi netypická kancelář a ještě netypičtější, jsou platby věhlasném advokátovi. Můžete zaplatit obrazy, pokud nemáte patřičnou hotovost. S tím má Harry trochu problém, proto, když ho Micky požádá o pomoc s případem, dlouho váhá. Jenže Micky ho potřebuje, jeho vyšetřovatele kdosi srazil z motorky a ten leží ve vážném stavu v nemocnici. Náhoda nebo souběh událostí, které spolu souvisí?
Micky Haller zastupuje Da'Quana Fostera, obviněného z vraždy a je přesvědčen, že je nevinný. A proto potřebuje Harryho, špičkového profíka, aby zjistil pravdu. Jenže to má háček. V těle zavražděné Lexi Parksové je nalezena DNA obviněného a tohle rozhodně mluví v jeho neprospěch. Harry se seznamuje se spisem i se samotným Fosterem a nabývá přesvědčení, že pravda se bude velmi složitě dokazovat. Odkrývá jeho alibi, jehož odtajnění mu může velmi zkomplikovat život a zničit manželství. Cesty a indicie vedou až do Holywoodských policejních řad, mezi elitní detektivy a taky k další vraždě. Jeho pátrání ho dovede až ke Kosmetickému centru, do světa velkých peněz a oranžovému Camaru. Na scéně svůj prim hraje i zdánlivá maličkost a to jsou drahé, dámské hodinky, které u zavražděné Lexi chybí a nikde nejsou k nalezení. Hodinky a jejich prasklé sklíčko.... 
Zvládne to opět Harry a podaří se mu nevinného zachránit před dlouhým trestem v tom nejtěžším vězení? Nebo jsou jeho protivníci tak mocní, že proti nim ani on nic nesvede?


Velký milovník jazzu Michael Connelly nám předkládá, v pořadí již šestnáctý, případ skvělého Harryho Bosche. V anotaci se píše, že přechází na temnou stranu práva a proto by se mohlo zdát, že se snad stává někým jiným. Ale kdepak! Harry Bosch je stále oním brilantním detektivem, který nedůvěřuje, ale prověřuje. Je neúplatný stejně jako neústupný a milovníci detektivek si jej prostě musí zamilovat. A kdo měl možnost, shlédnout seriálovou verzi, prostě se mu dostane pod kůži. Zdá se, že se neumí usmát, ani rozčílit, vystupuje s přirozenou autoritou a po pachateli jde jako pitbull. On prostě nemá rád bezpráví a navíc - když mu dcera práskne před očima dveřmi, nebo pošle úsečnou sms, to máte vidět, jak se jeho výraz změní.
Michael Connely to prostě umí. Po dokončení studií psal jako novinář kriminální rubriku a to, zdá se, byla velmi dobrá škola. Do každého svého příběhu se zcela ponoří a při psaní prvních knih se dokonce z nostalgie nastěhoval do bytu, kde žil Phillip Marlowe - milovníkům klasických  detektivek snad ani nemusím představovat.
Jeho první kniha, v hlavní roli s Harry Boschem, Černá ozvěna, byla odměněna cenou Edgara za nejlepší prvotinu a zcela právem. Jeho knihy nepotřebují nálepku Světový bestseller, protože je zbytečná. Kdo si jednou přečte krimi o zádumčivém detektivovi, bude chtít víc a častěji. A stejně jako já bude čekat na další pokračování téhle spanilé jízdy prosluněným Los Angeles a sledovat, zda se Harrymu konečně podaří zrestaurovat svou motorku.

Mé velké díky za poskytnutí recenzního výtisku patří Nakladatelství Domino

Kniha:    Přeběhlík
Autor:    Michael Connelly
Vydal:    Domino
V roce:   2016
Stran:    424

pondělí 5. prosince 2016

Vánoční zázrak



 
Sierra je obyčejná šestnáctiletá holka. Ale něco je v jejím životě jinak, než u ostatních. Vede vlastně dva životy. Od ledna do listopadu žije v  Oregonu, kde její rodina vlastní farmu vánočních stromků. A na Den Díkůvzdání opouští každý rok přátelé, školu a rodný dům a na necelý měsíc až na Boží hod se jejím domovem stává Kalifornie, kde s rodiči vánoční stromky prodávají. I zde má už přátelé a blízké. Má ráda obě místa a oba životy. Nedokáže říct, kde to miluje více. Ale letos je něco jinak. Chodí k nim kupovat stromky krásný kluk. Když koupí už asi šestý stromeček, začne se Sierra pídit a ptát. Kdo je ten kluk s dolíčky ve tváři? Jaktože ho tu nikdy dřív neviděla? Má holku? A co sakra dělá s tolika stromky?

Sierra zjistí, že má Caleb černou minulost a ve městě poněkud špatnou pověst. Ale ona věří, že se lidé mohou změnit a dá mu šanci. To vyvolá u jejich přátel a rodičů vlnu nesouhlasu, podezřívání a falešných dojmů…
 

„Když jsem slyšela, že se promenádujete po městě jako pan Santa s paní Santovou a nadělujete stromky, došlo mi, že všechny ty zkazky asi budou pěkně nafouknutý.“

Právě jsem tuto vánoční romanci dočetla a jsem tak rozněžnělá a vánočně naladěná, že bych nejraději běžela do lesa objímat stromy. Ruku v ruce s mojí láskou samozřejmě. Možná to zní přeslazeně, ale myslím si, že román sladký není. Je v něm vše, co potřebujete mít v každé vánoční knize o lásce. Od všeho kousek, tak akorát :)


Příběh je romance asi hlavně pro mladé a náctileté, ale já si jí i tak, ve svých pětatřiceti, moc užila a líbila se mi. Prostě ve vás probudí „Vánoční zázrak“.

„Pokaždé, když dám Calebovi šanci, dokáže, že si ji zaslouží. Pokaždé, když se za něho postavím, vím, že jsem v právu. Můžu si najít milion důvodů, proč to vzdát, ale když to neudělám, dodá mi to novou motivaci pro to, aby to mezi námi fungovalo.“


Román je tak v krásný, romantický a pohádkový, že rozněžní i jakéhokoliv „bručouna“ vedle vás. Příběh vám zlomí srdce, budete plakat, budete se smát a nakonec vás přiměje věřit… Věřit v lásku, naději, lidi a Vánoční zázrak

 

„Prostě v nás věř.“

                                   Caleb

 

Moc děkuji MEGAKNIHÁM za recenzní výtisk.

Knihou za skvělou cenu koupíte zde.