Recenzák z Knihcentrum.cz

 

A poslední z prvních letošních recenzáčků je novela z Terezína od Otto Weisse - I viděl bůh, že je to špatné. Od prodejce knih KNIHCENTRUM.CZ, kterému tímto moc děkuji. Pojďme si jí hned představit anotací:

 

 

 

I viděl bůh, že je to špatné - Otto Weiss

 

Výjimečné osobní svědectví z terezínského ghetta, které přečkalo válku zazděné na půdě místních kasáren.

Novela Otty Weisse I viděl Bůh, že je to špatné je jedinečným literárním počinem a zároveň silným osobním svědectvím historického významu. Otto Weiss tuto knihu napsal v Terezíně v roce 1943, kresbami ji doplnila jeho dcera Helga, autorka Deníku 1938–1945, tehdy 13letá. Společně pak knihu věnovali Helžině matce Ireně k narozeninám. Krátce poté byl Otto Weiss zařazen do transportu do Osvětimi, odkud se už nevrátil.

Bůh, který na sebe vzal lidskou podobu, se přichází podívat do Terezína, aby se na vlastní kůži přesvědčil, jaká je mezi vězněnými Židy situace. Do prostého příběhu je vložena vážnost i hloubka, předstíraný úsměv zakrývá hořkost a smutek. Kniha odhaluje zrůdnost a rafinovanost lživé nacistické propagandy užívané k utajení pravdy a k oklamání světa.

 

 





Recenzáčky z Dobrých knih

Dorazily mi krásné recenzáčky z Dobrých knih, kde jsem se stala redaktorkou jejich magazínu, takže si některé recenze budete moct přečíst pouze v Magazínu Dobré knihy.  Z těchto dvou knih je to Eve Makisová - Čtení z kávové sedliny. Články z magazínu vždy nasdílím na náš fb profil Knihy na cestách. Na tuto knihu jsem se moc těšila, protože je z mého milovaného Řecka. Autorka napsala docela známé Tymiánové dopisy, které mám doma už dlouho, ale nedostalo se na ně zatím času :-) :-) . Narodili se, aby přežili už čtu a myslím, že k této knize není třeba komentář. Více v anotacích.

 

 

 

Čtení z kávové sedliny - Eve Makisová

 

Rodina kyperských přistěhovalců se usídlila v britském Nottinghamu a vede krámek s rychlým občerstvením na místním sídlišti. Život je směsicí sladkých vzpomínek na rodný ostrov a drsné reality všedních dnů. Tři generace žen – Anna, její matka a babička – vyznávají rozdílné hodnoty. Anna pracuje v rodičovském krámku, ale chtěla by studovat na univerzitě. Její rázná matka Tina si přeje, aby se dcera provdala za bohatého Řeka a věnovala se jen rodině, a babička má na všechno vlastní názor. Umí čarovat a věštit z kávové sedliny a podporuje vnučku v jejích snech a samostatném rozhodování. Úsměvné historky o svérázných postavách z rozvětveného příbuzenstva a rodinných slastech i strastech mají chmurný podtón. Jsou poznamenané válečnou tragédií okupované vesnice a útěkem z domova, kam se mnozí z nich stále chtějí vrátit, i předsudky a násilným chováním některých místních zákazníků. Annino hořkosladké vyprávění, při kterém se nejednou sbíhají sliny v ústech, je okořeněno spoustou rodinných receptů.



 

 

 

Narodili se, aby přežili

Tři mladé matky a jejich neobyčejné příběhy odvahy, utrpení a přežití.
Mezi milionem obětí holokaustu, které byly v roce 1944 poslány do koncentračního tábora Osvětim-Birkenau, prošly Priska, Rachel i Anka jeho branami s tajemstvím – všechny tři právě otěhotněly, a svému osudu musely čelit samy, bez manžela. S obrovským strachem z budoucnosti, poté, co už ztratily tolik svých blízkých, se tyto mladé ženy upnuly k tomu jedinému, co jim v životě zbylo: zachránit sebe a své nenarozené dítě. Jedna z matek pocházela z Třebechovic pod Orebem, druhá z Bratislavy a třetí z polské Lodže.
Kniha mapuje neuvěřitelné příběhy těchto tří žen – nejdříve do Osvětimi, pak do německého pracovního tábora, kde, polomrtvé hlady a udřené z nelidské práce, se snažily zakrýt svůj zdravotní stav. A nakonec je čekala pekelná 17denní cesta vlakem s tisíci dalšími vězni přes západní a jižní Čechy do tábora smrti v rakouském Mauthausenu. A když už se zdálo, že tuto cestu nepřežijí, podařilo se několika hrdinům z Horní Břízy dát potřebným trochu jídla a vody.

 

 

*Veru



Recenzáčky z nakladatelství Omega a od Knih Dobrovský

 

Právě jsem rozbalila veliký balíček v němž se skrývaly hned dva recenzáčky. Duchařinu podle skutečných událostí Lovci duchů od nakladatelství OMEGA a román o cestování časem Malíř vzpomínek od Knih DOBROVSKÝ. Dva měsíce mi žádný recenzák nepřišel a já se hrozně moc těším. Samozřejmě - co náhoda nechtěla, všechny mi přišly v jeden den (na poště mám ještě dva).  Takže tyto dva hned představím v anotacích:

 

 

 

Lovci duchů - Neil Spring

Vítejte na Borley Rectory nejstrašidelnějším sídle v Anglii. Píše se rok 1926 a Sarah Grey získala novou, naprosto neuvěřitelnou práci – stala se osobní asistentkou Harryho Pricea, nechvalně známého londýnského lovce duchů. Na jedné straně skvělý a okouzlující, neurotický a manipulativní na straně druhé, Harry zasvětil svůj život tomu, aby odhalil pravdu o mnoha anglických "falešných lovcích", a nikdy neustane, dokud případ nevyřeší a podvodníky neodhalí.

Takže když se Harry a Sarah usídlí v Borley Rectory – domě, kde prý neznámá individua často jen tak létají vzduchem a místní obyvatelé mají strach, neboť se povídá, že se zde prochází duch jeptišky –, myslí si, že tento případ bude jako každý jiný. Ale když padne noc a žádné neobvyklé věcí se nedějí, lovci duchů jsou nuceni čelit nepříjemné možnosti: duch Borley Rectory může být skutečný. A jestli ano, ti dva se s ním touží seznámit!

 

 

 

 

Malíř vzpomínkek - Gwendolyn Womack

Co kdyby existovala látka, díky níž byste si vybavili své minulé životy? Co kdyby vás někdejší životy mohly zavést ke skutečné lásce? A co kdybyste zjistili, že vás už celé tisíce let ohrožuje všeho schopný nepřítel?

Bryan Pierce je věhlasný malíř, jehož obrazy uchvátily svět. Ze své slávy se však netěší a straní se společnosti, protože za jeho talentem stojí trýznivé tajemství. Jeho obrazy totiž vznikají v transu, během něhož se mladý umělec v duchu přenáší do různých dob v minulosti. Po každém probuzení z těchto zvláštních snů navíc zjišťuje, že je bohatší o nějakou novou zvláštní dovednost – například dokonale ovládá další cizí jazyk nebo mistrně hraje šachy. Stále v něm proto sílí přesvědčení, že jeho vidiny – jak své stavy, kdy upadá do nevědomí, nazývá – jsou ve skutečnosti vzpomínky na minulé životy.

Posléze se Bryan náhodně setkává s půvabnou Linz Jacobsovou, odbornicí na neurogenetiku, která se snaží rozluštit geny umožňující lidskému mozku vytvářet vzpomínky. Při návštěvě Bryanovy výstavy Linz nejvíc upoutá obraz zachycující hrůzostrašný výjev a zjišťuje, že do sebemenších podrobností odpovídá děsivému snu, který ji opakovaně pronásleduje už od dětství. Během postupného sbližování s krásnou a talentovanou Linz se samotářskému Bryanovi začínají zdát nejživější sny, jaké dosud zažil, a zavádějí ho na místa, kde dosud nebyl, a poodhalují tajemství, jehož kořeny mohou sahat až do starověkého Egypta.

 

No není to krása? Hned se do nich pustím :-)

*Veru

 

 



Smrt v zádech

V pořadí již devátá kniha skvělého Harlana Cobena s názvem Smrt v zádech dobyla první příčku v žebříčku bestselerů New York Times a rozhodně právem.
Cobenovky prostě nezklamou, dokonale vás vtáhnou do děje, nechají vás při myšlence, že je to přece jasné a na konci přijde takový obrat, že tomu lze jen těžko uvěřit.
Tahle kniha je neuvěřitelná. Nic není tak, jak vypadá a pravda je hluboko skrytá.

Armádní kapitánka Maya Sternová-Burkettová jednoho vlahého večera přišla o manžela. Joe Burkett, jeden ze synů velmi bohaté a vlivné rodiny, byl zavražděn a Maya se stala přímým svědkem. Jakoby nestačilo, že je plná žalu, ocitá se v hledáčku detektiva Rogera Kierce, který ji ze zabití obviňuje, i když netuší, jak to provedla. Jakoby nestačilo, že se stále nevyrovnala se ztrátou své sestry Claire, zastřelenou při náhodném vloupání. Ale tak jednoduché to není, neboť obě vraždy byly spáchány stejnou zbraní. 
Maya není žena, která by stála v koutě a čekala, jak vše dopadne. Je rozhodnuta se bránit všemi prostředky a najít vrahy svých nejbližších, i když sama bojuje se svými profesními démony. Zproštěna činné služby kvůli osudové chybě u syrsko-iráckých hranic, zůstává sama s dcerou Lily, sama se svými démony a zdá se, že je sama proti všem. 
Při pátrání po posledních dnech své sestry naráží na jméno Corey Rudzinski, zakladatele udavačské stránky, upozorňující na pochybení vládních a armádních složek a přestože do teď byli nepřátelé, hodně jí toho osvětlí. Přivádí ji na stopu velkého podvodu, ve kterém hraje roli celá Burkettova rodina. Nachází pojítka i se smrtí Joeova bratra, utonulého v moři a smyčka se stahuje. 
Kdo vlastně Joe byl? Čeho všeho byl její manžel schopen? Pod vlivem posttraumatické stresové poruchy pátrá na vlastní pěst, snažíc se najít odpovědi, které jsou ale ukryty hluboko v jejím podvědomí. A ví, že to zdaleka nebude tak jednoduché a může za to zaplatit cenu nejvyšší.

Harlan Coben je mistr svého umění. Hraje si se slovy a naší myslí tak dokonale, že nás přinutí uvěřit, aby nás na posledních stránkách vyvedl z omylu. V anotaci se píše: Myslíš, že víš, co je pravda. Pravda je, že nevíš nic. Přesně tak, nevíme nic, dokud nedočteme a nezačneme znovu dýchat. Proto si, dle mého, zaslouží onu nálepku Světový bestseller, jako málokdo. Dám ruku do ohně za to, že budete překvapení, naštvaní, šokovaní. Stejně jako já.

Za recenzní výtisk patří můj dík Dobrým knihám.

Knihu zakoupíte zde.

Kniha:     Smrt v zádech
Autor:     Harlan Coben
Stran:     352
V roce:   2017

Přírůstky leden aneb úlovky na bazárku

Tak jsem opět lovila 🙆. Tentokráte trošičku z jiného soudku. Po Dahlovi toužím už opravdu dlouho, ale nějak jsem se k němu doteď nedostala. Když jsme před čtrnácti dny viděli konečně film Obr Dobr, který mě nadchl a moc se mi líbil, sedla jsem ke kompu a hledala 💖.

Prodejce na Databázi měl hned tyto tři krásky a já musela mít všechny. Matylda provázela celé mé dětství a film jsem viděla snad desetkrát. Obra Dobra si určitě zase brzy pustíme znovu. Ještě si dělám zálusk na Karlík a továrna na čokoládu. Je to prostě klasika.  Ale to zase jindy.

 

 

Matylda - Roald Dahl

 

Rodiče o Matyldě říkají samé hrozné věci. Ve skutečnosti je Matylda inteligentní a nadaná

dívka a oni jsou hloupí. Pojďme si přečíst, jak nad nimi a nad zlou ředitelkou školy zvítězí, jak si s nimi poradí, a zjistíme, že Matylda má zvláštní, mimořádnou moc. Roald Dahl si pamatoval, jaké to je žít v dětském světě a na to také myslel, když Matyldu psal. Jednou řekl, že abychom viděli dětský svět z dětského pohledu, musíme dolů na ruce a kolena a dívat se nahoru na dospělé, kteří se nad námi tyčí a říkají nám, co máme dělat. Matyldino vítězství nad protivnými dospělými je na tom založeno. Matylda získala v roce 1988 Children´s Book Award a v roce 1999 byla zvolena nejpopulárnější dětskou knihou roku.
V roce 1996 byl v USA podle knihy natočen film. Odkaz na trailer k filmu zde.

 

 

 

Obr Dobr - Roald Dahl

Zatímco zlobry, trolly a jinými příšerami se nejrůznější pohádkové příběhy jen hemží,

hodného obra aby člověk pohledal. A právě takového potkala malá Sofie. Jejich společný příběh je opět plný kouzelné, originální fantazie, pro kterou Roalda Dahla milují děti po celém světě. Malá osiřelá holčička, která žije v Londýně, se jedné noci probudí a uvidí něco, co by vlastně vůbec vidět neměla. Jeden moc a moc hodný obr se krade nocí a plní hlavy spících dětí samými krásnými sny. Protože ho ale nikdo nesmí poznat, vezme holčičku s sebou do své jeskyně v zemi obrů. Tam teprve začnou ta správná dobrodružství! Odkaz na trailer k filmu zde.

 

 

Jirkova zázračná medicína - Roald Dahl

 

Britský spisovatel norského původu Roald Dahl (1916-1990) patří k nejoriginálnějším

vypravěčům druhé poloviny minulého století. Nejvíce ho proslavily hororově podbarvené povídky pro dospělé čtenáře, ale významné místo si vydobyl i v literatuře pro děti. Jirkova zázračná medicína patří k drobnějším prózám věnovaným dětem, ale o groteskní situace a napětí v ní není nouze. Samozřejmě nechybí ani nečekané rozzuzlení Jirka je úplně obyčejný kluk, kterého nejvíc ze všech lidí štve vlastní babička - žádná milá, hodná, usměvavá stará dáma, ale protivná, zlá baba, která připomíná spíš čarodějnici. Jirka trpělivě snáší její brblání, reptání a nekonečné lamentovaní. Potom s ní jednou zůstane doma sám. Připraví babičce zázračnou medicínu proti kašli a začnou se dít prapodivné věci.

 

 











Jizvy na duši

Takže tedy tohle je přesně jedna z těch knih, u které usínáte a která vás ráno probudí s neodbytnou touhou číst dál. 
V příběhu najdete naprosto vše - napětí, akčnost, drama  i lásku. Ano, i milostné vzplanutí hlavních protagonistů je součástí skvěle napsaného thrilleru spisovatelky Kendry Elliot. Já osobně příliš romantická duše nejsem, ale těch pár stránek, popisujících vášeň a elektrizující touhu, jsem přežila a opět jsem při čtení ani nedýchala.

Před dvaceti lety zmizel z povrchu zemského školní autobus, vezoucí děti z výletu. Devět dětí ze soukromé Condonské akademie, devět dětí bohatých rodičů. Devět dětí, o které se doma strachovali vyděšení rodiče. A jejich strach měl trvat ještě dalších dvacet let, než vyšlo najevo, co se s dětmi stalo. Až na jednoho chlapce, který se dva roky po zmizení autobusu vynořil z lesa na druhé straně Kaskádového pohoří. Na pokraji smrti, vyhublý, bez vzpomínek. A se šrámy na těle i duši, nesoucí stopy po nelidském týrání.
Ani po osmnácti letech si Chris Jacobs nevzpomíná na události, kterých byl svědkem. Odstěhoval se neznámo kam, nekomunikující s okolním světem, jen na pár občasných telefonátů své sestře Jamie.
Ale když je hluboko v lesích objeven onen autobus a následně se najdou i kosti dětí, bratr jednoho ze zmizelých chlapců - Michael Brody - se pouští sám do vyšetřování, neboť kosti jeho bratra Daniela nalezeny nebyly. Co se stalo? Kde leží ostatky jeho bratra? A kdo tak surovým způsobem zavraždil děti a řidičku školního autobusu?
Kontaktuje Chrisovu sestru Jamie a právě mezi nimi vzplane vášeň a láska, popisovaná v milostných románech. Jamie, ředitelka školy, upjatá perfekcionistka, se marně brání citům, které ji táhnou k Michaelovi a po tom, co je přepadena neznámým útočníkem ve svém domě, se s ním vydává na cestu za Chrisem a za odpovědí na otázky.
Nejsou sami, kdo touží ho vypátrat. Na stopě jim je i vrah, který dvacet let čekal, aby dokonal své dílo. A na své pouti zanechává za sebou další a další mrtvoly, neštítí se ničeho a nebojí se nikoho, neboť jeho kroky vede kdosi důležitý, kdosi mocný. Kdosi, kdo si jej před dvaceti lety najal, aby unesl a zlikvidoval jedno dítě na školním výletě. Které to mělo být, se dozvíme ke konci knihy a ve chvíli, kdy se Chris objeví, nám vše zapadne do správných kolejí a už jen nevěřícně sledujeme cestu za "šéfem", strůjcem všeho neštěstí.

Já jsem do posledních chvil prostě netušila. Neodhadla jsem protivníka, o to víc jsem byla šokovaná rozuzlením. Jeden jediný člověk s božským komplexem dokázal zničit spoustu rodin a lítost neprojevil ani na chvíli. Vše začalo jedním velkým omylem, ve kterém jde o moc a touhu ovládat.

S autorkou jsem se setkala po prvé a tleskám Mystery Press, že mě s ní seznámila. Pohřbení není její jediná kniha a já pevně doufám, že se s ní ještě někdy setkám.

Mé díky patří Nakladatelství Mystery Press za recenzní e-book.

Kniha:     Pohřbení

Autor:     Kendra Elliot

Stran:     304

Vydal:    Mystery Press

Detox - 40 receptů na celý rok

Stres, únava, nachlazení, zažívací potíže, přemíra nezdravého jídla…

To všechno nás připravuje o energii a zanáší organismus škodlivými látkami. Proto je třeba se jich zbavit. Pročistit tělo a dostat se znovu do formy!

 

Anotace:

Naše těla se neustále musí vyrovnávat s velikou zátěží. A játra, ta výkonná filtrační stanice, jsou prostě někdy přetížená. A tak si zaslouží malou dovolenou. Stačí tři dny čtyřikrát v roce.
 

Jak zjistíte z této knihy, detoxikace může být i příjemná a rozhodně nejde o žádné mučení nebo hladovění. Naopak. Budete si pochutnávat na lahůdkách pro nejmlsnější jazýčky. Autorka pro vás připravila 40 receptů na všechna čtyři roční období. Nic si nemusíte odpírat, najdete tu předkrmy, saláty, hlavní jídla a slaďoučké dezerty. A protože nikdo nemá nadbytek času, určitě vás potěší i to, že všechna zdravá jídla jsou připravená raz dva.

Vyzkoušejte je a uvidíte, jak budete sršet energií!

Autorka Lucie Reynierová je odbornice na výživu a zároveň je vášnivou kuchařkou. S oblibou vymýšlí recepty šité na míru individuálním potřebám. Jejím heslem je pochutnat si a přitom se udržet v kondici.

Když se mi kniha dostala do ruky, řekla jsem si: „Wauuuu.“  Je perfektně řešená, rozdělená podle ročních období - jaro, léto, podzim, zima. Každé období má svoje sezonní potraviny, ovoce a zeleninu. Hodně mi při vaření pomohly tabulky, které vysvětlují, jaké suroviny jsou na co vhodné, na co jsou bohaté a jaké mají vlastnosti. Mohla jsem tímpádem vybrat – i teď v lednu – jarní recept a nahradit třešně jahodami, které mám na mrazáku.

Kniha obsahuje konkrétní jídelníčky na tři detoxikační dny v každém ročním období. Pak následují recepty, které jsou prostě skvělé. Zatím jsem zkusila jen dva, ale určitě mám v plánu uvařit podle ní mnohem víc. Třeba takové MARINOVANÉ KUŘECÍ PLÁTKY NA CITRONU nebo ZELENINOVÉ KARI zní božsky.

A teď už k mému zkušebnímu vaření podle této knihy. Pro začátek jsem vybrala CITRONOVO-ZÁZVOROVÝ ČAJ, určitě ho všichni známe. Je to opravdu silně detoxikační nápoj, který můžete pít kdykoliv během dne a spolehlivě vás v této zimě zahřeje.

Druhý den jsem nevydržela a zkusila LEHKOU TŘEŠŇOVOU BUBLANINU, u které jsem nahradila třešně jahodami, jak mi radila tabulka. Třešně i jahody dodávají energii, jsou bohaté na vitamin C a antioxidanty. Nejprve se mi těsto zdálo hodně řídké (jako mléko), ale nebojte se toho. Opravdu v troubě zhoustne a krásně do zlatova upeče. Musím poznamenat, že bublanina je bez mouky a bez cukru. Ale přesvědčte se sami, není to nádhera? Byla výborná J

 

 

Detox – 40 receptů na celý rok je opravdu přehledná, užitečná kniha, plná zajímavých informací, krásných fotografií, které provází každý recept. Musíte jí mít, ať už chcete opravdu držet tří denní detoxikační program nebo vás prostě zajímají nové zdravé recepty, které jsou nejen nutričně vyvážené, ale také chutné.

 

Moc děkuji nakladatelství METAFORA za recenzní výtisk.

 

Knihu koupíte zde.

 

 

*Veru



Mrazivé tipy-článek pro Venilafi

Sníh, mráz, který vám zaleze hluboko pod kůži a štípe na rtech. Známe to všichni, prostě zima jak má být, ale ne všichni jsme milovníci tohoto ročního období. Hlavně pokud zrovna jedeme k babičce na nedělní kachnu se zelím a ujede nám autobus. My, knihomolové, si alespoň o volných víkendech takové počasí dokážeme užít. Nepachtíme se po zasněžených vrcholcích hor, ani nestojíme ve frontách na lanovku, s lyžemi na zmrzlých nohou.

My, knihomolové máme úplně jiný plán. Přiložíme do krbu, zachumláme se do huňaté deky, velikosti stanu a sáhneme po knize, díky které utečeme do jiných světů. Do světů fantazie, štěstí, napětí, zrady, každý podle toho, co má kdo rád. A venku může chumelit, mrznout až praští, my jsme jinde, mimo tohle všechno.

Pokračování článku si prosím přečtěte zde 😊

Strašák jménem Anorexie

Kniha, která se mi dostala do rukou, rozhodně není oddechové čtení na dlouhé, zimní večery.
Je drsná, smutná, hrůzu nahánějící, ale stejně se nedokážete odtrhnout. 
Je to výpověď jedné dívenky, která vyrostla v ženu, ačkoliv tak nevypadala. Je to zpověď nezměrného utrpení o boji s nemocí, zvanou anorexie.

Isabelle rozhodně neměla lehké dětství. Vyrůstala s matkou, které měla být odebrána-dle mého soudu. Nebyla způsobilá vychovávat dceru, sama měla své psychické potíže, i když by si je samozřejmě nikdy nepřiznala. Otcem malé Isabelle byl pravděpodobně zpěvák Bobby Hawk, velký idol Isabelliny matky. Osud už to tak zařídil, ale zpěvák se k dceři nijak zvlášť nehlásil. Možná, kdyby vyrůstala v bezpečí jeho rodiny, mohla být dnes mezi námi.
Je to drsné čtení. Je vám z něj úzko a místy se vám chce plakat. Tahle kniha si servítky nebere a představí vám anorexii v celé své hrůze. Je mi z ní neskonale smutno.

Matka Isabelle trpěla určitým druhem poruchy osobnosti. Jak jinak si vysvětlit, že dceru nutila nosit o několik čísel menší boty. Jak si vysvětlit, že ji nutila stát s pokrčenými koleny, aby nevypadala tak vysoká. Ale kéž by zůstalo jen u tohoto. Dcera nesměla vycházet z domu, aby snad neonemocněla. Nechodila do školy, učila ji sama matka, nechodila si hrát s dětmi a při zvláštních příležitostech ji ovázala celou hlavu šálami, aby se k ní nedostaly sluneční paprsky či závan čerstvého větru. Isabelle vyrůstala s pocitem, že nikdy nebude dost dobrá pro svou maminku, že ji neustále něčím musí zklamat. 

Když mi bylo ouvej nebo když nějaká bolest byla nesnesitelná, kapala jsem vodu do očí panenkám. Nechávala jsem je plakat místo sebe, aby maminka pochopila, že mi není do skoku. Ale ona na mé počínání hleděla prázdnýma očima.

Jen zázrakem se Isabell dostala na dramatickou školu, ale to už se u ní začaly projevovat první známky nemoci. Aby nebyla příliš tlustá - což si maminka rozhodně nepřála - moc nejedla. Ne moc, skoro vůbec. Vše dělala pouze pro obdiv své matky. Nepotřebovala se líbit mužům, jen své mamince.
Ve  svých necelých dvaceti letech vážila třicet kilogramů a postupně jí z těla mizely všechny důležité látky, nezbytné k životu. Místo klasických čtyř až pěti litrů krve, ona měla pouze dva v celém svém zmučeném těle. Během let byla umísťována v mnoha psychiatrických zařízením a nemocnicích, ale to nevedlo k ničemu. Její únava byla až tak velká, že nedokázala chodit a jezdila v kolečkovém křesle.
Věděla, že je nemocná, ale bránit se nemohla. Neuměla to a nikdo jí neukázal správný směr k jejímu vyléčení. Natočila dokument o anorexii a nechala se nafotit pro kampaň proti anorexii.
Ve věku 28 let svůj boj prohrála.


Kniha:   Holčička, která nechtěla vyrůst
Autor:    Isabelle Caro
Stran:    236

SANTA MARINELLA



Santa Marinella je poslední díl mého říjnové cestování Itálií. Kde předchozí díly byly VATIKÁN a poté druhý díl ŘÍM.

 

 

V Santa Marinelle jsme měli v plánu se zastavit kvůli moříčku a pláži. Je to menší město, které spadá pod magistrát města Řím, leží v italském regionu Lazio a nachází se zhruba 60 kilometrů severozápadně od Říma.

 

 

Ve starověku bylo toto městečko římským lázeňským letoviskem. Na pláži Santa Marinella se tyčí středověký hrad.

 

Počasí bylo překrásné a tak jsme i posledního října smočili nožky v moři, na pláži bylo pár opalujících se místních a dva otužilci se dokonce koupali.  Ve stínu bylo okolo 25 stupňů, sluníčko hřálo, co víc si přát.

 

Rovnou jsem zde nafotila recenzní výtisky, které se mnou jely na výlet a to novinka od Petry Nachtmanové Zaťukej mi na srdce   a také Sůl moře od Ruty Sepetys.

 

 

 

V této oblasti jsme také objevili stromy Kakikurmy, které byly doslova obsypané plody Kaki. Popadané byly i pod stromy na zemi, jako u nás jablka. 

 

 

Bylo to krásné a proto musím říct: "Už aby bylo zase léto. Teď nám nezbývá, než odpočítávat dny a těšit se na naše milované Řecko."

 

*Veru

 



 

 

ZTRACENÁ

Někteří lidé udělají pro slávu a peníze cokoliv…

 

Louisa žije s přítelem Joachymem na malebném Christianově ostrůvku, kde provozuje kavárnu. Jednoho dne u nich zabuší na dveře cizí muž a tvrdí, že je Louisa jeho manželka Helena, která se ztratila před třemi lety. Policie se pouští do vyšetřování a i Louisa s Joachymem se snaží přijít událostem na kloub. Nakonec se zjistí, že je Louisa opravdu bohatá Helena, která vlastní největší obchodní společnost v Dánsku, má manžela a dvě děti. Rozloučí se s Joachymem a chce se vrátit ke starému životu, i přesto, že si z něj nepamatuje vůbec nic. Co se skutečně přihodilo té noci, kdy Helena zmizela? A kdo tedy je opravdová Louisa? Co se s ní stalo? Helena i Joachym to nevzdávají a pátrají každý sám, na vlastní pěst. Cesty je dovedou do nebezpečného podsvětí Kodaně, obchodu s bílým masem, mezi prostitutky, ale také do dávných dob druhé světové války, kde se začínají psát první řádky tohoto thrilleru.

„Jednou byla zadržena, ale hned ji zase pustili.“   „Kvůli čemu ji zadrželi?“ „Bylo to na Skelbaeku,“ odpoví Iben a víc dodávat nemusí. Každý Kodaňák ví, že na Skelbaeku se pohybují ty nejubožejší prostitutky, které jsou na žebříčku úplně nejníž, Rumunky a narkomanky na heroinu.

 

Od začátku je příběh velice napínavý a já si jen říkala: „Jak to teda je? Je Louisa Helena nebo Helena Louisa? A kdo vlastně byla Louisa? Co se Heleně stalo? Proč jsou všichni okolo jejího manžela tak divní a tajemní? A proč k němu všechny ženy vzhlížejí a na Helenu hned vše žalují?“

 

Tolik myšlenek se mi honilo v hlavě a já musela hltat stránky dál a dál. Zvědavost mě doslova poháněla. Vše bylo tak zvláštně zamotané, napínavé, že to člověk prostě nemůže vydržet a musí číst a číst. Kniha mě dostala a příběh absolutně pohltil. Při čtení jsem si pro sebe nevěřícně kroutila hlavou: „To snad není možné.“

Ztracená je výborný dánský thriller s kapkou lásky a erotiky. Je to příběh o vraždě, zradě, chamtivosti, podvodech, nebezpečném podsvětí a prostituci. Věřím, že se od něj, tak jako já, neodtrhnete, dokud nebudete na konci knihy a tam budete jen zírat s otevřenou pusou v údivu…

  

 

Moc děkuji nakladatelství METAFORA za recenzní výtisk. 

 

Knihu koupíte zde.

 

*Veru

 



Černooké Zuzany

Zuzano, ach Zuzano, 

jsi kráskou mou, 

své sliby navždy dodržím, 

nech mě, ať políbím tvář uplakanou

a nikdy tě už nezraním.

Však povíš-li, udělám z Lydie

Zuzanu též.......

Před sedmnácti lety byla Tess, dospívající dívka, plná života, unesena a pohozena do hrobu spolu s další dívkou, Marry a kostmi dvou dalších dívek. Do hrobu, osázeného zářivě žlutými květy s černým očkem. Černookými Zuzanami. Jenže ona mrtvá nebyla. Po dlouhých 24 hodinách znovu viděla světlo, cítila, dýchala vzduch. Ale toto trauma ji mělo uvěznit a poznamenat po zbytek jejich dnů.

Pachatel byl dopaden, ale Tess si na něj nepamatuje. Usvědčil ho jeden jediný nejasný důkaz, nalezený o kus dál na poli, předsudky a chybějící alibi a již téměř dvě desetiletí čeká na svůj ortel v cele smrti.

Zoufale se snaží vzpomenout si na sebemenší detail, aby člověk jménem Terell, usvědčený z vraždy Marry a pokusu o vraždu Tess, nešel na smrt neprávem. Ale její mysl je zastřená a zahalena temnotou, stejně černou, jako byl její hrob. Soustředění jí stěžuje její psychická slepota, která kalí  její zrak.

Tessie dochází na sezení k psychoterapeutovi, ale zdá se, že je to k ničemu. Nutí ji malovat obrázky zpaměti, snad aby se podvědomí probudilo, ale ani to závoj zapomnění nezvedá. 

Nesmírnou oporou je jí kamarádka Lydia, dívka plná života, smíchu a porozumění. Ale i ta má tajemství, která by mohla být důležitá pro život Tess i odsouzeného Terella. Ale mlčí a po skončení soudu odjíždí, i s celou svou rodinou. Beze slova rozloučení, či vysvětlení.

Ta růžová sponka se smajlíkem. Ten viktoriánský prstýnek, Poeova kniha, klíč. Proč mám pocit, že Lydia je tou, která se mnou hraje hru, lstivě naplánovanou předem?

Dnes je Tess dospělá máma dcery Charlie, přítelkyně, milenka a oběť, snažící si vzpomenout. Navíc jí kdosi sází pod okny květy Černookých Zuzan, snad sám vrah? 

Spolu s Terellovými právníky se snaží o odklad popravy a začíná hra o čas. S forenzní antropoložkou Jo probírá nález kostí, nalezených v hrobě, do kterého byla pohřbena. A stále přemýšlí, co se stalo s její přítelkyní Lydií, zda žije, nebo se také stala obětí jejího Netvora.

Julia Heaberlin, autorka této brilantní knihy, je oceňovanou novinářkou a rozhodně jde v příběhu velmi do hloubky lidského vědomí. Před sepsáním tohoto příběhu studovala odborné publikace, zabývající se psychickým traumatem a rozhodně je znát, že ví, o čem píše.

Černooké Zuzany vás lapí do svých okvětních plátků a donutí vás číst až do posledních stránek. Mimochodem, ty jsou jako uragán, vyvrcholení a nalezení pravdy je jako bouře. Neuvěřitelně rychle se střídající kapitoly ze současnosti a minulosti vás mají ve své hrsti a vy si klidně necháte ujet autobus, spálíte maso na sporáku, protože prostě musíte vědět. Musíte se rychle dozvědět, kdo je vrahem všech Zuzan v hrobě a zda už konečně nechá Tess klidně spát.

Za recenzní výtisk patří můj velký dík Nakladatelství Omega.

Kniha:     Černooké Zuzany

Autor:      Julia Heaberlin

Vydal:      Nakladatelství Omega

V roce:     2017

ŽIVOT PO TOBĚ



V pokračování knihy Než jsem tě poznala se Luisa Clarková snaží vypořádat se ztrátou milovaného Willa Traynora. Ten svůj život ukončil asistovanou sebevraždou na klinice ve Švýcarsku. Už je to rok a půl co odešel a Lou se s tím stále nemůže smířit. Chodí na terapeutická sezení, stále s Willem v duchu mluví, a když něco udělá, říká si, co on by tomu řekl. Jednoho dne se ale u jejích dveří objeví Lily, Willova šestnáctiletá nezvladatelná dcera, o které nikdo neměl ani tušení. Má jeho oči, výraz, úsměv i komplikovanou povahu. K tomu je zde také Sam, který jí zachrání při vážné nehodě… Začne Luisa konečně zase žít svůj vlastní život? Nechá jít Willova ducha dál a přestane se zabývat jen minulostí?

 

„Osmnáct měsíců. Už je to osmnáct měsíců. Tak kdy to bude stačit? (…) Protože mně to nepřipadá jako život. Nepřipadá mi to vůbec nijak. (…) Ty jsi mi ve skutečnosti nedal žádný život, víš to? Vůbec žádný. Jenom jsi mi rozbil ten starý. Na tisíc kousků. A co si mám teď počít s tím, co zbylo? Kdy to začne vypadat jako…“ Roztáhnu ruce, na kůži ucítím chladný noční vzduch a uvědomím si, že zase brečím. „K čertu s tebou, Wille!“ zašeptám. „Táhni k čertu za to, žes mě opustil.“

 

Skvělá Lou Clarková je zpět a já jí prostě nesměla vynechat! I s jejím osobitým šatníkem, svérázným vtipem a šarmem, který vás zase okouzlí. Každý si jí musí oblíbit. Je jako vaše střelená kamarádka, která má samozřejmě také svoje životní problémy, bolesti a zlomené srdce.

Spisovatelka Jojo Moyes je už podle mého sázka na jistotu. Řadím ji ke svým nejoblíbenějším spisovatelům. Její knihy mají spád, nepostrádají humor a každý její příběh vždy zaujme. Její romány jsou prostě ze života a musejí se líbit každému. Rozebírají vždy i důležitá témata, jako je šikana, válka, smrt a následné vypořádání se se ztrátou blízkého.

Důležité je prostě žít a nenechat se ubíjet bolestí a truchlením. To Luisa Clarková nakonec zvládne a s velkou bolestí v srdci se vypořádá po svém. Život po tobě je román o lásce, přátelství, znovunalezení sama sebe a svého štěstí. Občas se u čtení zase zasmějete. Lou má prostě osobitý styl humoru a mě moc baví. Já jsem si příběh náležitě užila a myslím, že první díl – Než jsem tě poznala, tato kniha perfektně uzavřela a my, jako čtenáři, můžeme být velice spokojení.

 

 

Moc děkuji KNIHÁM DOBROVSKÝ za recenzní výtisk.

 

Knihu koupíte zde.

 

 

 

 

*Veru