pátek 28. dubna 2017

Je libo neobvyklý dáreček?


Vsadím se, že k svátku všech zamilovaných, tedy na Valentýna, dostáváte sladké, romantické dárečky. A klidně se vsadím, že k Vánocům ponožky, šály, šperky. A není to už trochu otřepané? Nenudíte se malinko?
Co kdyby jste dostali třeba...třeba takovou mrtvolu, ve stylovém převleku, zaživa zazděnou v komíně? Nepřijde vám to originální? 
Každopádně, zapomeňte na staromódně strávené svátky. Zrůdný psychopat se nám snaží cosi sdělit a donutí nás ho poslouchat velmi bedlivě.



Musím uznat, že v letošním roce jsem zatím měla šťastnou ruku při volbě kvalitního čtení. Ani u Znesvětitele tomu nebylo jinak. Na to,aby mě zamrazilo, mi stačila už obálka knihy, kterou je nutné vyzdvihnout. Vyděšené oči se na mě dívaly s takovou intenzitou, až mě děsily. Nuže, pojďme se podívat, s čím a kým se v příběhu potkáme.
Hlavní postavou je detektiv Mark Heckenburg, zvaný Heck. Sympaťák, který leckdy rychleji mluví než myslí a někdy si o sobě myslí, že je prostě neodolatelný. Ale rozhodně ví, co dělá. Má brilantní mozek, nastavený na chytání zločinců a rozplétání složitých případů. Není se tedy co divit, že jeho nadřízená má s ním  za sebou krátký románek a v náznacích lze vyčíst, že mu stále odolává s větším sebezapřením.
Ale k samotnému ději. Shrnu vám to, prozradit moc nelze. Metropolí Západního Yorkshiru, v den, kdy na stolech trůní pečení krocani a schází se rodiny, otřese zločin tak hrůzný a nechutný, že ani otrlí policisté na takovou podívanou nejsou připraveni. Mrtvola, naaranžovaná jako Santa Claus a zazděná v komíně, ovšem žádné dárky s sebou nenese. A to je teprve začátek. Dá se tušit, že mrtvoly budou přibývat a pachatel se nezastaví před ničím, je drzý a jaksepatří zvrácený. Na Valentýna si zastřílet z kuše? Není problém, máte to mít. 
Policejní oddělení je na nohou, žádné stopy, žádná svědectví, jen hromadící se mrtvoly. Děsivě naaranžované, děsivě zavražděné.
Ani Heck si pořádně neví rady. Tuší, že tento případ jednoduchý nebude, ani pro novou tiskovou mluvčí, pro kterou není lehké dívat se na fotografie z místa činu. Křehotinka, kterou pohled na krev docela rozhodí. Ale dokonale zapadne do týmu a neujde pohledům nejednoho člena policejního sboru. Teď určitě čekáte, že naznačím nějakou love story. Ale no tak, opravdu by se vám to hodilo k tak krásně zvráceným mordům? Nebo, že by přece jen...? Ale kdepak, sami si přečtěte.

Tak tedy já jsem si čtení užila na plné pecky. Docela lituji, že jsem si nejdřív nepřečetla první Finchovu knihu Stalkeři, protože bych mohla srovnávat. Ale nevadí, myslím, že to velmi rychle doženu. Protože Znesvětitel dokonale uspokojil mé zvrácené podvědomí, které lační po příběhu, kdy bych se snad mohla i trochu bát. A dostala jsem ho, ve všech směrech. Autor Paul Finch místy zachází do těch nejniternějších detailů a má představivost si přišla na své. Žádné výmluvy, okliky, na vše jde zpříma a bez vytáček. Možná je to způsobeno tím, že je to bývalý policista a jako takový snad u některého zločinu byl přímým účastníkem vyšetřování. Ráda v to budu věřit. 
Popisy jednotlivých vražd, to, co jí předcházelo, je tak sugestivní, že vás doslova pohltí. 
Ale není to jen bohapustá snůška mrtvol a krve. Uspokojíte i své další já a tím je společenskost. Prostě a jednoduše se dostanete na kobylku i jednotlivým postavám v knize. Samozřejmě velký prostor dostává již zmiňovaný Heck, ale na své si přijdou i ti ostatní, běžní okrskáři, kteří v příběhu mají své místo.
Takže dámy a pánové, za mě dost dobrý. Nečekejte krimi, u kterého usnete a knížka vám spadne na nos. To by jste byli vedle. Do lampičky u postele si dejte silnější žárovku, aby nevrhala příliš stínů, nemusely by vás nechat klidnými. A prostě si Znesvětitele přečtěte. S čistým svědomím můžu říct, že nudou zívat rozhodně nebudete, naopak. Usnout vás nenechá, tak jako nenechal mě. A dávám velký palec nahoru.


Za recenzní výtisk patří můj dík Nakladatelství Domino


Kniha:     Znesvětitel
Autor:     Paul Finch
Vydal:    Domino
V roce:    2017


2 komentáře: