čtvrtek 15. února 2024

Zbrklík a pekelné Vánoce

 


Další báječná dobrodružství čertíka Zbrklíka a jeho pekelné rodiny zkrátka musíte mít!


Zbrklíkovi a čertidlu Tadeášovi přibyla do party další lumpice, Zbrklíkova malá sestřička, čertice Treperenda. Spolu tvoří pekelnou trojku, a na další neplechy se nemusí dlouho čekat. Jednoho dne otevřou bránu a do pekla se zatoulá dopis Ježíškovi. Tajemný dopis od jednoho pozemského kluka, ve kterém si přeje něco pod stromeček. Jakmile čertí parta zjistí, co to znamená, také zatouží slavit Vánoce. Ale nikdo v pekle vlastně netuší, jak se takové Vánoce slaví. Navíc, do pekla přece nechodí Ježíšek, to je jasná věc. Jak tedy udělat přípravu, výzdobu a jak to vymyslet s dárky? Tady teprve začíná to pravé, kouzelné vánoční dobrodružství.

 

Vtom přiskotačily dvě malé čertice Treperenda a Madla, každá si stoupla z jedné strany Lucifera. Jako na povel ho zatahaly za plášť a sborově zaprosily: „My bychom chtěly taky Vánoce, jako je má ten kluk z dopisu.“ A upřely svá očka na vládce pekel. Lucifer jen vykulil oči údivem, ale čertice se nedaly a pokračovaly: „Prosíííííím.“(…)

Letos tak budou v pekle historicky první pekelné Vánoce!

 

 


Emička a její přátelé

 




Další příběhy včeličky Emičky a jejích přátel jsou tu!

Včelička Emička je pilná včelka. S kým se během létání z květu na květ asi potkává? S jakými zvířátky se seznámila a co se od nich dozvěděla?







 

Jetel? Jetelíček? Tak to já poletím s tebou,“ nadchla se Emička a vznesla se. Evžen ji okamžitě následoval. Při letu si začali oba vesele prozpěvovat:

„Jetelíčku, jeteli, stali jsme se přáteli.

Usedneme na tvůj květ, sladký z tebe bude med!“

Sotva dozpívali, ocitli se na louce plné jetelových květů. Oba usedli a pustili se do díla. Evžen si stále ještě pobrukoval. Nektaru bylo plno! A jakého! Panečku, to byla pochoutka.

 


I když jste třeba nečetli předešlou knihu Příhody včeličky Emičky, klidně si tento díl můžete přečíst samostatně, na předešlou nijak pevně nenavazuje. V tomto díle už je Emička veliká a zažívá spousty dobrodružství, když létá z květiny na květinku a potkává při tom ve světě mnoho nových přátel a kamarádů. Seznámí se například s čmeláčkem Evženem, motýlem Vavřincem nebo mšicí Agátou.

Pohádka je zábavná a velmi poučná, dokonce i dospělí se v ní mohou dozvědět něco nového. A co je důležité pro malé neposedy? Na konci každé kapitolky najdete říkanku a k ní pohybové činnosti, které je po čtení zabaví a ještě dlouho si budou rýmovat například básničku:


Čmelák v trávě bručí,

že mu v břiše kručí.

Na jetel se posadil,

tvářičky si osladil.

Na jeteli sosá,

nektar z květu mlsá.

„Je ho tady dost a dost,

Mlsám, mlsám pro radost!“

 

 

Moc děkuji za recenzní výtisk autorce knihy, Lence Jakešové.

Tuto krásnou pohádkovou knížku koupíte zde.









Desetkrát a dost

 


Scarlett Wilková tak trošku jinak. Desetkrát a dost je román plný humoru, sarkasmu, lásky k Řecku a cestování.

Majitelka seznamky Tamara, pečovatelka Briana a novinářka Markéta. Co mají asi tyto ženy, které už dávno překročily padesátku, společné? Všechny zkoušejí štěstí na seznamce a hledají muže, když však jednoho sympatického konečně najdou, nastává zklamání. Tento muž po desáté schůzce zmizí neznámo kam a nedává o sobě vědět. S tímto podvodníkem randily všechny tři ženy a díky němu se jejich cesty střetnou, dámy se seznámí a dohodnou se, že musí přijít na kloub té záhadě s mužem, co chodí přesně na deset schůzek. Rozhodnou se ho vypátrat. Během dobrodružství však zjišťují, že spolu mají Tamara, Briana a Markéta mnoho společného. Záhadný muž v nich, aniž by to tušil, probudil nejen lásku k Řecku, ale přinesl jim také obrovské přátelství, které je spojilo dohromady.

 

„Souběžně se mu zjevovala Ivana, kterak stojí v Parze na břehu pláže Piso Krioneri lemované skálami a spoustou zeleně a s otráveným výrazem říká: „Tady jako budeme celý den?“ Představoval si, jak by se tam Briana, Tamara a Markéta s jásotem vrhly do moře. Představoval si dokonce, jak do něj běží všechny tři najednou, drží se přitom za ruce, zatímco on sedí na lehátku a mává jim. To byly holky, ty se uměly radovat i z cukrové vaty. A jak zářily, když každé z nich slíbil, že s ní pojede na Naxos.“


Pokračování článku čtěte zde, v Magazínu Dobrých knih.




pondělí 29. ledna 2024

Vinice ve Francii

 


Pravé šampaňské, croissanty, vybrané lahůdky, slunce, vinice, krásní muži a pověstný francouzský šarm. Vítejte v oblasti Champagne, v chateau Saint Martin.


Hattie dostala úžasnou příležitost jak rozjet svojí novou firmu na organizování svateb. Měla by jet pracovat na dva měsíce do Francie, na krásné sídlo plné rozlehlých vinic. Protože má zlomené srdce, okamžitě nabídku přijímá a odjíždí připravit velkolepou svatbu sestřenice Gabby. Svoje smutky háže za hlavu a snaží se soustředit hlavně na práci, aby byl svatební den nezapomenutelný. Když však dorazí na místo, hned mezi dveřmi ji přivítá Luc, majitel usedlosti. Ten ji neustále rozptyluje a odvádí myšlenky od příprav. Později zjišťuje, že ne všechno, co domluvila po telefonu z Anglie, platí, a že musí hledat a domlouvat spousty věcí znovu. Což není takhle na poslední chvíli nic jednoduchého. S Lucem se navíc začínají sbližovat, užívají si svobody, slunce, pořádají pikniky na vinicích, navštěvují místní trhy a užívají života. Co ale bude, až se bude muset Hattie vrátit domů? Chce se vůbec vracet? A jak asi dopadne domluvená svatba?

 

Když se probudila, ležela zachumlaná v posteli a její lacláče byly úhledně přehozené přes opěradlo židle. Zmateně se podívala pod peřinu. Kalhotky, tričko, podprsenka i ponožky, vše bylo na svém místě. Nikdo ji neviděl nahou. Nebyla si jistá, jestli se jí ulevilo, nebo ji to zklamalo. Trvalo několik vteřin, než si vzpomněla a dala se vše dohromady. Luc ji nesl. Luc ji líbal – dobře, sice na čelo, ale i tak to stálo za zaznamenání.“

 



Vánoce na skotském hradě

 


„Vítejte v malebné skotské vesničce, kde se balí první vánoční dárky a z nebe se potichu snášejí sněhové vločky.“


Milá, pohodová, plná laskavosti a vánoční pohody nejen na skotském hradě. Taková je tato krásná kniha z pera Donny Ascroftové.

Belle si to jednou sviští v chumelenici na kole a narazí na cestě do staré paní a zraní jí kotník. Paní se jmenuje Edina a je majitelkou místního hradu, kde žije samotářský život, s nikým se nestýká, ani nebaví. Belle se tedy nabídne, že se o ni postará, dokud se jí noha nezahojí. Nastěhuje se na hrad a sama pro sebe si slíbí, že stařence připraví báječné Vánoce. Edina má však vnuka, kterého viděla někdy před dvaceti lety. Když Jack zjistí, že u babičky bydlí někdo cizí, hned jí jede navštívit, bojí se, že jí chce cizinka okrást. Když vnuk dorazí na skotský hrad a pozná Belle, zjistí, že všechno je trošku jinak…

 

Belle si povzdechla. Kdyby chtěla své nové kamarádce splnit poslední přání na seznamu, musela by ten diadém najít, ale nehodlala jí kvůli tomu prohledávat dům. (…) Belle rychle strčila Edinin dopis do kapsy kabátu. Neodešle ho s ostatními. Edina byla osamělá a bylo jasné, že o ni už dlouho nikdo neprojevil zájem. Belle měla v úmyslu jí k letošním Vánocům splnit alespoň pár přání z jejího seznamu. Jen si musí rozmyslet, která to budou.“

 


sobota 23. prosince 2023

Vánoční přání


 Chcete se naladit na tu správnou vánoční notu a nakazit se vánoční náladou? Pak je tato kniha přesně ta pravá!

Libby si přeje, aby už bylo po Vánocích. Chce je strávit o samotě, možná že i pracovně. Její máma, její poslední rodina, nedávno zemřela a Libby bude muset prodat dům, pokud se jí nepodaří zakázka pro firmu s kočičími granulemi. A tak ve dne v noci pracuje a přemýšlí, jak na kampaň s vánočním kotětem. Jednoho dne však narazí v maminčině pracovně na neotevřený dopis, v němž je pohlednice z městečka Holly Peak. To je proslulé svou vánoční náladou a velmi bohatou výzdobou na každém kroku. Libby se vydá na cestu, aby zjistila, jaké rodinné tajemství se za pohlednicí skrývá. V městečku narazí na Adama, místního specialistu na výzdobu, který jí pomáhá rozplést záhadu s pohlednicí, navíc je Adam velmi pohledný, takže se ty Vánoce začínají ještě více komplikovat.

 

„Byl to okouzlující červený domek zastrčený mezi stromy. Střechu lemovala vánoční světýlka, která zářila i přes den. I stromy tyčící se kolem domu byly ověšené řetězy světýlek. Verandu zdobila girlanda z cesmíny a stejný věnec, jaké viděla na dveřích a výlohách obchodů na hlavní třídě. Na obou stranách smaragdově zelených dveří stály dva mohutné vánoční stromky.“

 

Že Karen Schaler píše nádherné vánoční příběhy, už pár let vím, proto jsou pro mě během adventu sázkou na jistotu.



Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.






neděle 17. prosince 2023

Za olivovým hájem

 


Nezapomenutelný příběh dvou výjimečných žen, které navzdory překážkám nacházejí odvahu a naději i v těch nejtemnějších časech…


Řecko, 1942. Mladá Sophie si všímá, že okolí její rodné vesničky se vlivem války mění, lidé se také mění a ona se snaží držet od všech odstup, hlavní cíl je přežít a udržet naživu svojí mladší sestru a otce. Ale okolnosti se však sehrají tak, že se sama stává členkou protinacistického odboje, a jde jí o život.

O mnoho a mnoho let později přijíždí na řecký venkov, do vesničky Iousidous, Ava. Sophiina vnučka, která zdědila po smrti babičky dům, o němž se nikdy nezmínila, a už vůbec od babičky neslyšela o jejím životě v rodném Řecku. Ava je zklamaná životem, a tak se pouští, aby zapomněla, do oprav starého zchátralého babiččina domu a nachází v něm spousty odpovědí. Postupně zjišťuje tajemství babiččina života a rozplétá neuvěřitelný příběh krutosti, odvahy a věrnosti.

 

Od války jsem Sophii neviděla,“ překládala Helena. „Zmizela hned potom, co vyhodili do vzduchu ten most – víte o tom?“ Helena pohledla na Avu a ta rychle přikývla. „Myslíte viadukt přes řeku Gorgopotamos? Odboj ho vybombardoval ve dvaačtyřicátém.“

„Vidím, že jste si doplnila znalosti o místní historii.“poškádlila ji Helena a Ava se usmála. (…)

„Po zničení toho mostu přišli do Iousidous nacisté. Zuřili, protože byli přesvědčení, že někteří vesničané pomáhali odboji.“ (…) „Ale nacisté se nějakým způsobem dozvěděli její jméno. Hledali ji, i její sestru Angeliku. Ale obě zmizely a já se už nikdy nedozvěděla, co se s nimi stalo.“

 


čtvrtek 14. prosince 2023

Ztracené dívky z Willowbrooku

 


Příběh inspirovaný hrůzami, které se ve Willowbrooku skutečně odehrávaly, vám vezme dech…

Šestnáctiletá Sage Wintersová měla dvojče Rosemary. Byla vždycky trošku jiná, ale sestry byly propojené a velmi se milovaly. Rosemary však zemřela už před šesti lety na zápal plic. Jejich matka zemřela při autonehodě a Sage žije pouze se svým nevlastním otcem, který se o ni vůbec nezajímá. Jednoho dne však náhodou vyslechne otčíma hovor a ten jí změní celý život. Rosemary žije. Byla tenkrát umístěna do státní školy Willowbrook, o které se nepovídá nic hezkého. Nicméně sestru nyní v zařízení pohřešují. Willowbrook byl vždy opředen strašidelnými historkami a tajemstvím, nikdo o něm vlastně neví vůbec nic. Sage se vydává do Willowbrooku, odhodlaná sestru najít, to ale ještě netuší, že tam uvidí a zažije věci, které jí navždy změní život…

 

„Těžko říct, co bylo horší, jestli hluk nebo zápach. Vzduch chutnal jako smrt. Nelidské hrdelní skřeky vycházely z čehosi, co znělo jako stovka zmučených duší, stoupaly, klesaly a zase stoupaly. (…) Stála tu snad stovka železných postelí, všechny byly bílé a namačkané jedna na druhou, a mezi nimi úzká ulička. Všechny byly obsazené, některé dokonce dvěma dívkami. Mnohé měly na sobě svěrací kazajky, seděly, klečely nebo ležely a oči měly prázdné. Několik z nich bylo přivázaných provazy k čelu postele, zatímco jiné se povalovaly ve vlastních výkalech. Některé byly nahé, mnohé měly na sobě jen látkové pleny, zatímco jiné byly oblečené v hrubých, ručně ušitých mundúrech. Pravou stranu místnosti zabíraly dřevěné vozíky s morbidně vychrtlými chovankami uvnitř. Jiné lezly, skákaly z postele na postel, smály se, vyly a ječely.“

 

Páni, tohle bylo opravdu velmi silné čtení. Po přečtení pár stránek jsem si hned musela googlit Willowbrook a informace o něm. Shlédla jsem i pár videí na youtube a dokonce přímo to video, které se odehrává v ději knihy, když do sanatoria vtrhl Geraldo Rivera a zveřejnil světu první reportáž a žalostné podmínky, v nichž místní rezidenti žijí. Tuto událost autorka zakomponovala do děje a je její důležitou součástí. Díky reportáži se začalo konečně něco dít, v roce 1972 podali rodiče pěti tisíc obyvatel žalobu na stát New York, poté se zúžil počet pacientů na 250 a v roce 1981 se zařízení konečně zavřelo úplně.


Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

Skutečný Willowbrook - zdroj Google
Skutečný Willowbrook - zdroj Google






pondělí 4. prosince 2023

Vánoční pohlazení po duši

 


Co si představíte pod pojmem vánoční čtení? Každý možná něco jiného. Já to vidím na romantiku odehrávající se o Vánocích, s tím správným kouzlem Vánoc. Taková kniha mě pohladí po duši a navodí mi dokonalou vánoční atmosféru. Ale pozor, nemám tu jenom samou romantiku, na vánoční téma si tu dnes přijdou všichni, od dětí, až po muže, co se rádi bojí.



Vánoční Jedlička

Začneme nejprve u těch nejmenších. Tato nádherná vánoční kniha o skřítkovi, kterého si domů přinesla rodina spolu s vánočním stromečkem, se bude líbit každému dítku, od batolete po prvňáčky.  

Vánoční pohádky

Dvacet originálních zimních příběhů odehrávajících se o Vánocích budou bavit nejen vaše děti, ale určitě pohladí po duši i vás, rodiče. Jak prožívají toto sváteční období sněhové vločky, dárečky nebo veverky? Určitě si knihu přečtěte, budete mile překvapeni.

Vánoční koleda

Ráda bych zmínila také tuto klasiku, která letos vyšla v novém kabátě u nakladatelství Fortuna Libri. A musím říct, že obálka je tedy velmi povedená. Vánoční koleda od Charlese Dickense je snad nejznámějším vánočním příběhem na celém světě. Duchové minulých, letošních a budoucích Vánoc na vás čekají…

Sejdeme se pod jmelím

Nová romantika z nakladatelství Baronet je tu! Bývalý spolužák, který byl dřív její úhlavní nepřítel a setkání na vánoční svatbě. No pane jo. A ta nádherná obálka. Tyhle „baronetky“ miluju, ještě když se odehrávají během období Vánoc, to zní úplně dokonale, nemyslíte?



Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.



sobota 2. prosince 2023

Knižíšek pro naše nejbližší

 


Už je to tady, už se to nezadržitelně blíží. Advent a Vánoce. U někoho začíná mírná panika, že nestíhá nebo že neví co na Ježíška nadělit svým blízkým. Opravdu netušíte? No přece knihy! I nečtenář ocení vhodně zvolenou knihu, ať už je to kuchařka, zdravý životní styl, komiks nebo životopis jeho oblíbené celebrity. Takže si uvařte kávu, dejte si něco sladkého, zabalte se do deky a výběr dárků nechte na nás. Pojďte se s námi inspirovat…

 

Zlatá klasika - recepty prověřené časem

Maminka, babička, sestra nebo klidně i kamarádka jistě ocení sbírku klasických českých receptů, ale i těch cizích, které u nás zdomácněly (jako například čevapčiči, špagety carbonara, caesar salát aj.). V téhle knize najdete zkrátka úplně vše, co je v našich kuchyních oblíbené. Tyto recepty sepsal Zdeněk Pohlreich, takže kvalita jídel a ověřených receptů je zde opravdu zaručena.

 

Neoficiální kuchařka Harryho Pottera

Je vaše sestra nebo kamarádka fanynkou Harryho Pottera? Pak by jí určitě neměla chybět v knihovničce také kuchařka z Bradavic. Tyto recepty jsou vytažené přímo ze stránek této oblíbené série příběhů o Harry Potterovi.

 

Gazely

Něco vtipného pro jakéhokoliv člena rodiny, od tatínka po babičku? Tak určitě novinka od Patrika Hartla. Úspěch zaručen u kohokoliv z nich. Budou se bavit na každé stránce a smát se jako samotný autor knihy.


Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.





pondělí 27. listopadu 2023

Volyňská rapsodie

 


Češi odešli na Volyň za lepším. Slibovali jim vlastní půdu, bydlení, nový šťastný domov. Ale realita byla úplně jiná. Všichni zjistili, že horší už to být nemohlo.

Román začíná v roce 1874, kdy se začínaly první české rodiny stěhovat na Volyň, do carského Ruska, na území dnešní Ukrajiny. Slíbili jim vlastní půdu, ale poznali jen dřinu od brzkého rána až do večera, kde se snažili neúrodnou půdu proměnit v pole, na kterých pracovaly celé rodiny, včetně těch nejmladších. Svatby zde byly většinou jen ty domluvené, kde dcera musela poslechnout otce, který ji prodal za kus dobytka nebo pozemek. Do toho později přicházejí nelítostné časy druhé světové války, hladomor, epidemie, politika. Všudypřítomní Banderovci, kterých se bojí snad každý, kdo dýchá. Každodenní strach, jestli rodina přežije noc, byl šílený. K návratu do Čech se v myšlenkách upínali všichni a doufali, že se jim to jednou splní…

 

„Z Ukrajinského Malína se ozývá střelba, křik, pláč žen, štěkot psů. Apokalypsa slitá v jediný nářek, do toho znovu hřmot letadla nad hlavami. Dává si s katy znamení, už jen málokdo věří, že jiné než smrti. Zakrouží nad návsí a potom se vítězně vznese k obloze. V Českém Malíně se dokončuje zkáza, a když najdou někoho živého, bez pardonu ho zabíjejí. Střelba nad hlavami přinutila všechny ke spěchu, ve tři hodiny se vracejí zpět do Ukrajinského Malína, kde už hoří kostel, škola a některé domy. Netuší, že v nich i zbytek mužů a část žen.“

 

Uffff, říkám si, kde začít? Přečetla jsem hodně knih o holocaustu, o druhé světové válce, a události z Volyně mě zasáhly asi nejvíce. Během čtení knihy jsem plakala, po přečtení jsem plakala, přemýšlela, jak se tohle všechno mohlo vůbec dít, nemohla spát a obrazy z tehdejších masakrů mám ještě stále před očima. O Volyni jsem si chtěla přečíst už hodně dlouho, kvůli naší babičce, která byla Volyňskou Češkou a odstěhovala se odtamtud s rodiči, když jí bylo asi 9 let, hned po válce. Pradědeček, její tatínek, bojoval u Dukly a jako jeden z mála přežil. Babička z té doby vyprávěla hodně málo, ale pamatuji si, že mluvila o všudypřítomných oběšencích, které tam nechávali Banderovci jako hrozbu, mezi kterými chodili, skoro jakoby nic. Báli se však na každém kroku. Babička je bohužel rok po smrti, a my až teď zjišťujeme, jaké měla dětství. Jak je trápil hlad a strach. Jak na ně v noci bušili Banderovci, a že se jim prababička dokonce postavila, ač by jí to mohlo stát život. Možná díky tomu všemu mě kniha tak zasáhla, a já o tom neustále přemýšlím.


Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.



pátek 3. listopadu 2023

Cena cti

 


Velmi silné a bolestné čtení, které vám vezme dech! Bohužel se na světě děje tolik krutých příběhů a Cena cti vypráví jeden z nich. Strhující příběh ze současné Indie, ze kterého mě bolelo u srdce…

Indoamerická novinářka Smitha se vrací po mnoha letech do Indie, kterou opustila se svou rodinou ještě jako dítě. Nikdy se sem nechtěla vrátit, tolik to ve své rodné zemi nenávidí. Ale musí napsat článek o případu mladé hinduistky Míny. Ta se provdala proti vůli svých bratrů za muslima. Ti jí za to napadli a zabili jejího muže. Mína o vlásek unikla smrti a rozhodla se soudit, aby upozornila veřejnost na to, co se děje na indickém venkově. Tam jsou zvyky a tradice silnější než láska a rodina. Příběh Míny však ve Smithtě otevírá staré rány a ona vzpomíná na to, proč vlastně Indii opustili a co se stalo její rodině.

 

Její obličej je změtí jizev. Ohořelé levé víčko zůstává zavřené, sežehlá tvář a rty po levé straně byly chirurgicky zrekonstruovány a křižuje je síť stehů. Levou ruku nemůže Mína Mustafová kvůli popálení používat, jen v pravé dokáže po chirurgické rekonstrukci držet lžíci a sama jíst.

Požár, který připravil o život jejího manžela Abdula, už dávno uhasl. Založili ho údajně dva bratři paní Mustafové, vyznavači hinduismu, které rozzuřilo, že utekla z domova s muslimským mužem a vdala se za něj.“

 


středa 25. října 2023

O veverčákovi, který se bál

 


Nádherně zpracovaná kniha pro děti, ale klidně i dospělé!


Anotace:

Malý Veverčák od posledního podzimu neopustil své hnízdečko. Potřebuje nasbírat oříšky na dlouhou zimu, ale má příliš velké obavy, než aby opustil svůj útulný příbytek. Naštěstí má Veverčák v lese spoustu kamarádů, od Střízličky přes ježka Čmuchala, králíka Šediváka až po pana Lišáka, jezevce Kmeta a Velejelena. Budou jejich rady stačit na to, aby se Veverčák odvážil vyrazit ven?

 

Veverčáku, já se taky pořád bojím a dělám si starosti. To zažívá spousta zvířátek. Někdy to vnímáme i tělem a každý to může prožívat jinak. Víš, proč se to děje? To proto, že se nějaká část tvé mysli domnívá, že existuje něco, před čím tě musí chránit, ať už je to skutečné, nebo není. Mysl vyšle tělu zprávu, kvůli které se pak cítíš poněkud nesvůj.“

 


Kniha má opravdu veliká písmena, která se velmi dobře čtou, a určitě je vhodná pro začínající čtenáře. Kratší kapitolky jsou výborné pro neposedy, kteří neudrží pozornost moc dlouho. A viděli jste ty nádherné ilustrace? Jsou velmi odlišné, než v jiných dětských knihách, a jsou tak krásné. Ty se opravdu povedly, myslím, že zaujmou každé dítě na první pohled. Příběh je poučný, učí děti čelit vlastním strachům. Veverčákovi s nimi pomůže hned několik zvířátek a každé má několik rad, jak s nimi zacházet.

Jen bych chtěla podotknout, že kniha je spíše pro děti školou povinné, protože ty mladší ještě nepochopí, když se v příběhu vypráví, co se děje v mozku, jak si nastavit mysl a cítit se vyrovnaně. Naší tříleté Ellí se kniha moc líbila díky nádherným ilustracím a zvířátkům, které v ní jsou, ale děj jako takový moc nevnímala, protože ho ještě nedokázala zpracovat jak má. Ale nevadí, příběh je vhodný klidně i pro dospělé a my se ke knize určitě vrátíme, až bude dcerka starší.

 

Moc děkujeme e-shopu MEGAKNIHY.CZ za recenzní výtisk.

Kniha vyšla v nakladatelství OCELOT, koupíte ji zde.

 






Moje léto v Řecku

 


Athény, Kefalonie, Korfu. Všechna tato krásná místa v Řecku poznáte v tomto skvělém letním románu od mojí oblíbené Mandy Baggot.


Becky si odjíždí odpočinout od věčné práce na ostrov Korfu, kde má hlídat luxusní vilu. Má v plánu se jen povalovat na pláži a u bazénu, nic jiného. To ale netuší, co všechno se může stát, když si sedne do letadla vedle Řeka Eliase. Nejen že má letadlo zpoždění a oni zůstanou trčet v Athénách, ale nakonec musí nouzově přistát na ostrově Kefalonie, kde stráví dva dny. Když se Becky konečně dostane na Korfu, myslí si, že už toho zvláštního Eliase nikdy neuvidí. On jí však hned druhý den zazvoní u dveří… A tím začíná zase další dobrodružství.

 

„Becky nemohla uvěřit vlastním očím. Stála před poněkud křehkým plotem obklopeným křovinami a dalšími zelenými keři a Athény se před ní rozkládaly jako pikniková deka z kostiček Lega, slunce začínalo zapadat. Polovina výhledu byla ve stínu, takže se zdálo, že vrcholky budov jsou modrošedé. Druhá část byla osvětlená, krémová a hnědá a táhla se velmi daleko a do šířky. Nikdy předtím neviděla něco tak rozlehlého.“


Pokračování recenze čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.






Rozhýbejte svoje mozkové závity

 


Jak se zabavíme my, dospělí, když například dlouhé dny prší nebo jedeme vlakem na dlouhou cestu? Knihy jsou jasná volba, ale pokud chceme změnu a třeba nenamáhat až tak moc oči, chtělo by to něco jiného. Pojďte se se mnou podívat, jak a čím, se baví dospěláci.

 

Houby

Houbařská sezona je v plném proudu. Co takhle si pořídit nové vydání knihy o houbách. Tahle kniha není tak úplně atlas hub, najdete zde spousty informací o houbách a novinek z lesního světa. Nu, a pokud jste začínající houbař, pak by vám určitě neměl chybět nový, rozšířený Atlas hub. Protože houbaření, to je přece taková zábava pro dospělé.

 

300 švédských křížovek

Čeká vás dlouhá cesta a chtěli byste čtení, spaní a koukání z okna prokládat ještě něčím jiným? Co takhle křížovky? Osvědčená zábava pro všechny věkové skupiny, co myslíte? Nu, a pokud s sebou neustále nemáte brýle, pak určitě oceníte Křížovky s velkými písmeny.

 

Hádanky a hlavolamy případů Jacka Rozparovače

Křížovky nejsou vaše gusto? Pak tu máme hádanky, hlavolamy a rébusy. Máte chuť stát se detektivem a rozluštit deset záhadných případů? V této knize máte možnost zažít velké dobrodružství a spousty napjatých okamžiků.

 

Sudoku

Pokud máte nejradši sudoku, pak vás tato kniha plná logických her určitě potěší. Má totiž stošedesát stránek plných vaší oblíbené zábavy.


Pokračování článku čtěte zde, v Magazínu Dobrých knih.