pondělí 28. srpna 2017

Tichá, hrdá, tajemná...Spinalonga

Spinalonga...tichá, tajemná, ukrývající stovky příběhů



Letos jsem byla opět v Řecku, jak taky jinak. Bez řeckého vzduchu jednou ročně prostě žít nemůžu, tak to je. Ale letos bylo pro mě Řecko trochu vyjímečné. Ostrov Kréta je nádherný, byla jsem tam už po druhé. Ale letos jsem se upínala k něčemu pro mě mimořádnému. Ostrov Spinalonga....Spousta knihomolů a mých přátel ví a chápou. Kniha Ostrov, od Victorie Hislop je srdeční záležitostí a je celá o ostrově malomocných s názvem Spinalonga. 




                                     Pohled na hradby leprosária z moře. Na samotný ostrůvek se dostaneme pouze lodičkou, která vyplouvá z vesničky Plaka, kde samotný příběh knihy Ostrov začíná.



Hlavní postavou románu Ostrov, jehož děj se odehrává především na krétském ostrově Spinalonga, je mladá žena Alexis Fieldingová. Tu trápí, že nezná historii matčiny větve rodiny a odmítá se smířit s tím, že to tak možná zůstane navždy. 



Rozhodne se tedy, že odcestuje na Krétu, do vesničky jménem Plaka, kde její matka vyrůstala. Tam vyhledá matčinu dávnou přítelkyni, které má předat dopis a jejím prostřednictvím se postupně seznamuje s tragickým příběhem své rodiny.



Osud Alexiny prababičky a babičky je neoddělitelně spjat s ostrovem Spinalonga, který se nachází v bezprostřední blízkosti Plaky, ostrovem, na nějž krétští obyvatelé vykazovali příbuzné, kteří onemocněli leprou.







Alexis v průběhu vyprávění staré ženy pochopí, proč matka odmítala mluvit o minulosti, a zároveň si uvědomí, že odkrytím dávných tajemství může změnit přítomnost i budoucnost..



Ten příběh je jedním z nejsmutnějších a zároveň nejkouzelnějších, jaké jsem kdy četla. Protože kniha Ostrov není k sehnání nikde, mohu prozradit malinko více.



Samozřejmě jde o zákeřnou lepru, na kterou tehdy neexistoval lék. A všechny, kteří jí onemocněli, putovali na Spinalongu, bez možnosti propuštění. Měli tam žít, bez rodiny, bez starých přátel. Eleni, matka dvou dcer, byla jednou z nich...



Musela opustit milovaného manžela a své dvě dcery, Annu a Marii. Věděla, že je již nikdy nespatří, jen s manželem se setkávala, neboť vozil na ostrov zásoby...



Anna a Marie i po jejím odchodu žijí své životy, ať již šťastné nebo ne. Přichází druhá světová válka, ale Spinalonga je v bezpečí. Lidé tam bohužel umírají, trpí, ale také nachází lásku...



Elenina dcera Maria týden před svou svatbou onemocní leprou a odjíždí na Spinalongu. Se svou matkou se již bohužel nesetká, shledání, ať již za jakýchkoliv krutých okolností, se nedožije...



Ač je to kruté a smutné, Maria na ostrově nachází své štěstí v podobě lékaře, do kterého se zamiluje. A jak to dopadne? To už neprozradím. Snad budete mít štěstí a knihu seženete...



Nejsem na romantické knihy, ale Ostrov je jiný. Je tajemný, dychtivý vám vypovědět svůj příběh.  Potřebuje vás, aby osudy těch, kteří zde žili a umírali, nebyly zapomenuty. Pro mě určitě nejsou..



Pokud jsem se příliš rozepsala, promiňte mi. Ale Spinalonga je pro mne mým osmým divem světa, mou vášní, mou láskou....A snad ji jednou navštívíte i vy. Protože ona za to opravdu stojí 😊
Vaše Jana....
A pokud máte čas, mrkněte na úryvek z filmu Ostrov. Není přeložený, ale slov není třeba...







11 komentářů:

  1. Krása, krása, krása... tajemná krása. Myslím, že Victorie Hislop přinesla mezi lidi určité poselství. Historie, o které se moc nemluví a neví. A já jsem ráda, že jsem toho zjištování okolo a toho co cítíš taky součástí. Protože víme, že to cítíme stejně a Spinalonga je prostě div. Tolik lidských osudů o kterých se neví... Tolik bolesti a utrpení o kterém se neučí v žádných učebnicích... A my to víme a tiše pláčeme... s úctou k minulosti... Ufff, no takže zase utřeme oči a jdeme zjišťovat další podrobnosti :-) :-*

    OdpovědětVymazat
  2. Krása! Moc pěkné fotografie, určitě jste si dovolenou užili.:)

    Corculum | Stepanka_T

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! Užili, Řecko je nádherné, všude, kde jsme byli je ráj na zemi :)

      Vymazat
  3. Moc pěkný článek :)

    OdpovědětVymazat
  4. Monika30/8/17

    A do prkýnka... Mrazí z toho, mrazí... a to jsem tam nebyla, ani knihu jsem nečetla, video mě dorazilo. Tak nevím, jestli mám po tobě, Jani, škemrat o půjčení knížky, až ji seženeš :))) Někdy mě fakt štve, jak píšeš, měla bys mít na to zbrojní pas :P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám tajemství...já už ji sehnala :D Ale v tištěné verzi, drahoušku, překousneš to? :D A díky za lichotku, zbrojní průkaz mě odrovnal :D

      Vymazat